Jak to vypadá při návštěvě psychoterapeuta

„Chodím na terapii“ – přiznání, které se často dost špatně sděluje. Ale proč vlastně? Stydí se někdo za docházení k očaři, urologovi nebo zubaři? Svěřujete se těžko kamarádovi s bolestí břicha? Mám dojem, že nic z toho nám těžkou hlavu nedělá. Všechno to jsou části těla, kterých se můžeme dotknout, a většina z nás už někdy pocítila bolest s nimi spjatou.

Zatímco na duši si nesáhneme. Nevíme, jaký zvuk vydá, když se zlomí. Nevíme ani, jak vypadá. Její léčení může zabrat několik měsíců či let. Ne jako se zánětem v osmičce jen pár sezení na zubařském křesle. A především, nemocná duše může mít tisíce různých příčin, tisíce různých příběhů od tisíce různých lidí. Každý z nich tu bolest, strach, bezmoc, vztek nebo smutek vnímá tisíce různými způsoby. Proto je každý průběh a délka zotavení individuální.

Duše tu ale je, máme ji všichni. A i když ji nevidíme, neměli bychom na ni zapomínat. Psychoterapie může být cestou, jak se zase naučit být se svou hlavou kamarád.

Jak takovou cestu začít a jak asi bude vypadat?

První kontakt – objednání

Pokud si psychologa hledáte sami bez doporučení, na internetu byste určitě měli najít kontaktní informace. Pokud jste dostali doporučení od svého lékaře nebo někoho z vašich blízkých, kontakt vám mohli poskytnout oni. Doporučení konkrétního psychoterapeuta od kamaráda sice není zárukou, že bude vyhovovat i vám, ale pokud s ním již někdo má pozitivní zkušenosti, stojí to za zkoušku.

S psychoterapeutem se můžete domluvit na první schůzku telefonicky nebo třeba e-mailem. Objedná vás buď zdravotní sestra, recepční nebo přímo psycholog, se kterým se dohodnete na přesném datu a hodině. Při objednávání nemusíte do detailů popisovat důvod vaší návštěvy, někdy se vás na něj dokonce ani nikdo neptá. Pokud k tomu dojde, stačí říct třeba jen „Necítím se dobře“ nebo „Potřebuji si promluvit s odborníkem“.

První sezení

Někteří psychoterapeuti mají ke svým ordinacím připojenou čekárnu a z ní si vás také v určený čas vyzvednou (například v situaci, kdy má vícero psychologů ordinace poblíž sebe v jedné budově), jiní spoléhají na dochvilnost svých klientů a čekají na ně v domluveném čase přímo ve své ordinaci. Dostavit se včas na schůzku je důležité především pro vás, jelikož je sezení časově omezeno a pravděpodobně jsou po vás objednaní další lidé. Pozdním příchodem byste se zbytečně okrádali o svůj čas, který můžete věnovat terapii. Ovšem nečekané události se dějí, pokud se na domluvenou schůzku nemůžete dostavit, dejte psychoterapeutovi včas vědět.

Při prvním sezení se psychoterapeut více zaměřuje na to, s čím k němu přicházíte, jaký je váš problém nebo starost a co od jeho pomoci očekáváte – kam byste se chtěli posunout, případně co je vaším cílem. Je pouze na vás, co všechno terapeutovi sdělíte a co si zatím necháte pro sebe. Důležité je, abyste se cítili bezpečně a do ničeho se nenutili. Psychoterapeut vám následně může sdělit, jakou formu pomoci nabízí, jaký je jeho způsob práce a co od něj můžete očekávat. Je opět pouze na vás, zda budete chtít pokračovat a domluvíte si další sezení s tímto terapeutem nebo zjistíte, že přístup, který právě tento psychoterapeut využívá, vám nesedí a zkusíte si najít terapeuta jiného. Pokud jste dospěli k závěru, že vám dotyčný psychoterapeut vyhovuje, pokusíte se společně dohodnout na krocích, které by vás mohly posunout blíž k cíli, k místu, ke kterému byste se rádi s pomocí terapie dostali. Někdy je potřeba pár sezení, jindy roky spolupráce. Je to velmi individuální.

Časté obavy oddalující první návštěvu psychologa

Odsouzení – psycholog nikdy svého klienta neodsuzuje, nehodnotí, přijímá ho takového, jaký je. Každé sezení bude jen o vás. O vašem smutku, radostech, vzteku, strachu, lásce, bolesti. Člověk naproti vám bude doopravdy poslouchat a snažit se všechno to, co se ve vás odehrává, pochopit. Psychoterapeut je člověk, který se na vás nedívá skrz prsty.

Zjednodušování problému – jak bylo již zmíněno v předešlém bodě, psychoterapeut své klienty nesoudí, neodsuzuje a nezesměšňuje. Ať už za ním přijdete s čímkoliv, tráví s vámi čas proto, aby vám pomohl, ne aby se vám smál do očí. I kdyby vám samotným připadala vaše starost jako hloupost.

Prozrazení – povinností každého psychoterapeuta je zachovávat mlčenlivost. Výjimkou je terapeutův supervizor (psycholog pro psychologa) a v případě psychoterapeuta placeného zdravotní pojišťovnou je to dokumentace ve zdravotnictví. I na tyto situace a informace se ovšem vztahuje mlčenlivost. Záleží pouze na vás, zda se někomu svěříte s tím, že docházíte na terapii.

Špatná volba psychoterapeuta – konečně se odhodláte k objednání se k psychoterapeutovi, máte za sebou první sezení, možná i víc, a zjišťujete, že vám nevyhovuje tak, jak byste si přáli. Samozřejmě, i to se může stát. V našem životě se setkáváme se spoustou lidí, se kterými si nepadneme do noty a ve vztahu s psychoterapeutem to může být stejně. Neznamená to, že je dotyčný psychoterapeut špatný. To, že nevyhovuje vám, není zárukou toho, že nebude vyhovovat někomu jinému. Někteří si se svým prvním psychoterapeutem skvěle rozumí, jiní najdou „toho správného“ třeba až na pátý pokus. Nenechte se odradit a vyzkoušejte jiného terapeuta. Děláte to pro sebe, později si za to poděkujete.

Dejte tomu šanci a bude dobře. Za pár měsíců, let. Možná jen na chvíli a možná se taky budete potřebovat po ukončení psychoterapie za nějakou dobu vrátit. Každému z nás pomůže něco jiného. Stejně tak má každý z nás jinde postavené hranice, jiné potřeby, překážky, hodnoty, pocity. Nikdo není do puntíku stejný jako my sami, proto se zkusme nesrovnávat, protože to, že já potřebuji více času než člověk, kterému z něj stačí jen polovina, neznamená, že se nesnažím, nebo že jsem něco míň. Znamená to, že jsme prostě každý sám sebou.

Autorka: Lucie Hermannová