Kdo se stará o duševní zdraví ve škole?
5. 9. 2019

Kdo se stará o duševní zdraví ve škole?

Na duševní zdraví dětí má vliv celkové klima školy, které vytváří celý školní kolektiv – ředitel, učitelé, další pracovníci školy a také spolužáci. Pokud se jedná o případy, které si vyžadují individuální péči, je možné obrátit se na konkrétní odborníky a zařízení. Proto se další článek ze série Duševní zdraví ve škole týká toho, na jaké odborníky se mohou obracet učitelé, rodiče i samotní žáci.

Každá škola musí ze zákona mít zřízené Školní poradenské pracoviště, kam patří výchovný poradce a metodik prevence. Tento tým je mnohdy posílen o pozici školního psychologa, jehož role ale není ve školách legislativně ukotvená. Školního psychologa tedy bohužel v každé škole nepotkáte.

Co je náplní jednotlivých profesí a s čím se na ně můžete obrátit?

Výchovný poradce

  • učitel se speciálním postgraduálním vzděláním
  • věnuje se žákům se speciálními vzdělávacími potřebami
  • řeší výchovné problémy žáků
  • poskytuje kariérové poradenství, pomáhá v profesní orientaci a směřování žáků
  • komunikuje s dalšími poradenskými zařízeními (měl by vědět, kam poslat, když nastane problém)

Školní metodik prevence

  • učitel se speciálním postgraduálním vzděláním
  • věnuje se primární prevenci a řešení sociálně patologických jevů (např. šikana, návykové látky, záškoláctví)
  • koordinuje preventivní programy ve třídách anebo je vytváří

Školní psycholog

  • absolvent pětiletého VŠ studia oboru psychologie
  • poskytuje poradenství, pomáhá řešit výchovné, kázeňské problémy a osobní problémy žáků
  • u nezletilých žáků je k zahájení péče potřebný individuální informovaný souhlas zákonného zástupce
  • provádí krizovou intervenci a může vést seberozvojové programy pro malé skupiny žáků (podpora koncentrace u dětí s ADHD, nácvik sociálních dovedností)
  • poskytuje metodickou pomoc a podporu učitelům při vedení hodin
  • nestranně pomáhá v případě nedorozumění či konfliktu zúčastněných stran
  • v případě, že prošel sebezkušenostním psychoterapeutickým výcvikem, může poskytovat terapii
  • je vázán mlčenlivostí (kromě závažných případů, kdy má ohlašovací povinnost)
  • spolupracuje s dalšími odborníky, na které může v případě potřeby odkázat (kliničtí psychologové, pedopsychiatři)

Problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnují také další odborníci:

Speciální pedagog

  • absolvent pětiletého VŠ studia oboru speciální pedagogika
  • jeho hlavní náplní je vedení nápravných cvičení s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

Asistent pedagoga

  • absolvent kvalifikačního kurzu asistenta pedagoga
  • pro vykonávání přímé pedagogické činnosti ve třídě musí mít asistent pedagoga střední vzdělání s maturitou a odpovídající pedagogické vzdělání (SŠ, VOŠ nebo VŠ zaměřenou na pedagogiku)
  • pomáhá integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
  • pomáhá učiteli při výuce, při komunikaci žáka s učitelem
  • dětem se speciálními vzdělávacími potřebami pomáhá s přípravou na výuku
  • u dětí se zdravotním postižením pomáhá při sebeobsluze

Učitel, výchovný poradce, psycholog, nebo speciální pedagog mohou na škole plnit také funkci koordinátora pro inkluzi. Ten má v náplni práce zajišťovat a vyhodnocovat podpůrná opatření a koordinovat komunikaci mezi jednotlivými aktéry (škola – žák – rodič – školské poradenské zařízení) a zajišťovat veškerou organizaci a administrativu.

Ve škole můžete potkat také osobního asistenta, který ale není zaměstnancem školy a jeho úkolem je pracovat s konkrétním žákem. Pomáhá žákovi při zajištění sebeobslužných činností, osobní hygieně, stravování, doprovází ho do a ze školy a při přesunech na další mimoškolní aktivity.

Školská poradenská zařízení

Kdo v nich pracuje?

Psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci. Pokud je třeba, mohou za dítětem přijít do školy.

Jak pracují a s čím se na ně můžete obrátit?

Pedagogicko-psychologická poradna

  • zaměřuje se na pedagogickou nápravu různých potíží, diagnostiku poruch učení a chování
  • pracuje s žáky zpravidla ve věku od 3 do 19 let, podle spádovosti
  • mohou se na ně obracet učitelé, i rodiče žáků – podmínkou je souhlas rodičů s vyšetřením dítěte
  • do PPP jsou rodiče posíláni s dětmi kvůli přesnější diagnostice obtíží a hlavně pro nastavení podpůrných opatření, které žák potřebuje ke vzdělávání

Speciálně pedagogické centrum

  • je zaměřené na pomoc dětem se zdravotním postižením
  • jsou rozdělena podle typu postižení (zrakové, sluchové, mentální, tělesné, s vadami řeči, atd.)
  • pomáhají s integrací dítěte do běžné školy, provádí diagnostiku a dlouhodobé vedení klientů, vydávají doporučení pro školu na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu

Středisko výchovné péče

  • zaměřuje se na prevenci a terapii sociálně patologických jevů dětí a mládeže a na poradenství v této oblasti (záškoláctví, šikana, kriminalita, návykové látky)
  • provádí psychoterapeutické intervence, individuální, skupinovou i rodinnou psychoterapii, preventivní programy, pedagogickou práci s problémovými jedinci

Kromě školských poradenských zařízení a školních poradenských pracovišť se také o duševní zdraví stará síť dětských psychologů, psychoterapeutů a pedopsychiatrů. U jednotlivých zařízení je většinou potřeba počítat s delší čekací dobou. Určitě se vyplatí počkat a v případě, že se spolupráce nedaří, zkusit třeba navázat kontakt s dalším odborníkem. Nejdůležitější ze všeho je nebát se odbornou pomoc vyhledat a využít všechny dostupné služby, pokud je to potřeba

 

Zdroje:

VÁGNEROVÁ, Marie. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1074-4.

http://www.nuv.cz/projekty/rspp/vzdelavani

http://www.asistentpedagoga.cz

http://www.inkluzevpraxi.cz/kategorie-pedagog/1117-koordinator-inkluze-klicovy-clovek

Téma
Duševní zdraví a škola Odborná pomoc Pomoc a podpora
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články