Sebepoškozování

Okolo 10 % mladých lidí zmiňuje, že se někdy sebepoškozovalo, tento problém se ovšem může vyskytovat i u dospělých. Jedná se o jakékoliv projevy chování, kdy si člověk záměrně fyzicky ubližuje. Nejčastěji se jde o poraňování kůže. Pro ty, co tím prochází, může být velmi těžké se s tímto problémem svěřit či získat pochopení, jelikož ostatní mohou zpanikařit, vyděsit se nebo se rozčílit.

Důvody sebepoškozování:

Sebepoškozování je s největší pravděpodobností výsledkem nějaké jiné emoční těžkosti – studu, smutku, nervozity, vzteku. Lidé, co s tím mají zkušenost, nejčastěji zmiňují, že jim sebepoškozování pomáhá uvolnit fyzické či emoční napětí.

“Když cítíte tak velkou psychickou bolest… bolest na kůži zastaví ty pocity v hlavě.“

Faktory, které k tomu mohou vést, zahrnují:

• prožití šikany, problémy v přátelských vztazích
• rodinné faktory, jako např. zneužívání, závislost na drogách nebo alkoholu, silný tlak na výkon ze strany rodičů
• pocity osamění, nízké sebevědomí, beznaděj, sebe-obviňování
• škodlivé vlivy vrstevníků, médií nebo internetu
• pokus o sebevraždu při vážných problémech s depresí

Může se vyskytnout názor, že to mladí lidé dělají kvůli ‘hledání pozornosti’ – i pokud by tohle byl jediný důvod, může to být volání o pomoc a důležitý signál potřeby vyslechnutí, péče nebo starostlivosti.

Sebepoškozování může vést k dlouhodobým zdravotním problémům. Pokud se sebepoškozujete, zkuste najít jiné, bezpečnější způsoby, jak se vypořádat s návalem těžkých pocitů a napětí, když k nim dojde.

Zpracovali jsme pro vás seznam možných způsobů:

Zklidnění / rozptýlení:

• procházka venku
• vyjmenovat vše, co vidíte okolo sebe
• napočítat do tisíce
• vyhledání veřejného místa, pryč od možností sebepoškozovat se
• kreativní činnosti – kreslení, hudba, tanec, psaní o svých pocitech
• starání se o domácího mazlíčka
• sledování televize, filmu
• horká vana
• vypovídání se blízké osobě
• mluvit sám k sobě soucitně, jako byste mluvili k nejlepšímu příteli: např. „Mrzí mě, že se takhle cítíš a mám tě moc rád“

Uvolnění od napětí:

• sport
• studená sprcha
• mačkání kostky ledu dokud neroztaje
• bouchání do polštáře
• poslouchání hlasité hudby

Pokud již máte jizvy či odřeniny, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem o tom, jak o ně nejlépe pečovat, aby se hojily a nedostala se do nich infekce. Můžete také zkusit najít kosmetiku nebo vhodné letní oblečení, pokud chcete své jizvy zakrýt.

Nejdůležitější je starat se o základní příčinu, kvůli které cítíte potřebu se poškozovat. Je možné, že toto nutkání způsobuje určité prostředí, situace, nebo konkrétní osoby, se kterými máte spojené těžké pocity. Zkuste se s těmito pocity svěřit někomu, komu důvěřujete, nebo zkuste zavolat na Linku bezpečí (116 111 – anonymní, pro děti a studující do 26 let), vyhledat psychologa nebo lékaře (více odkazů, kde vyhledat pomoc, naleznete zde). I když se vám sebepoškozování může zdát jako dobré krátkodobé řešení vašich pocitů, je velmi důležité důkladně se starat o svou duši a hledat reálné řešení problémů.

Dlouhodobé poškozování může vést k vážným fyzickým zraněním a nezdravým psychickým návykům, zatímco pomoc od odborníka může poskytnout dlouhodobou úlevu a větší životní spokojenost. Pokud vám první kamarád, lékař nebo psycholog nesedne, zkoušejte hledat pomoc dál, vaše duše za to stojí.

Pokud cítíte potřebu poškozovat se, protože to dělají přátelé ve vašem okolí, zkuste navázat jiná, zdravější přátelství, např. tím, že zkusíte novou mimoškolní aktivitu.

JAK REAGOVAT? PRO RODINU/PŘÁTELE

Pokud máte obavy, že se někdo z vašich blízkých sebepoškozuje, např. kvůli nevysvětleným jizvám, modřinám, zakrývání oblečení atd., nebo se vám s tím někdo přímo svěřil, máme pro vás několik rad.

Snažte se s nimi navázat klidný, starostlivý rozhovor o tom, co prožívají a jak se cítí. Není nutné řešit hned samotné sebepoškozování. Zkuste je soucitně vyslechnout a zajímat se o to, jak se jim daří celkově. Pokud s vámi nechtějí mluvit, zkuste zjistit, zda by pro ně nebylo snazší třeba napsat dopis, nebo zda byste je nemohli nasměřovat k někomu jinému, např. k doktorovi či k jinému členu rodiny, ke kterému by cítili důvěru.

Pokud s vámi chtějí řešit jejich sebepoškozování, snažte se jim pomoci zjistit, jaké situaci v nich vyvolávají tuto potřebu a jak by mohli sebepoškozováni nahradit bezpečnějším způsobem úlevy, např. z našeho seznamu nahoře. Pokud daná osoba prochází těžkými psychickými potížemi, u kterých se cítíte bezradně, citlivě navrhněte možnost vyhledání odborné pomoci u psychoterapeuta nebo doktora.

“Dohodli jsme se, že když mi pošle prázdnou esemesku, znamená to, že jí není dobře a potřebovala by, abych byla s ní.“

Zkuste sami zachovat klid, i pokud cítíte velmi silný strach nebo vztek. Pokud dotyčné osobě vynadáte nebo se s nimi pohádáte, bude o to těžší vybudovat si důvěru a vzájemné porozumění, které je při duševních potížích potřeba. Při náročných emocích se snažte zhluboka dýchat a pokud je pro vás situace příliš náročná, nebojte se sami vyhledat pomoc psychologa, který vás může podpořit. Při hledání podpory u ostatních lidí ale vždy berte v potaz soukromí osoby, která sebepoškozování prožívá.

Doporučujeme také podívat se na náš Manuál pro blízké.