Předposlední ze série čtyř článků o duševním zdraví učitelů během pandemie je tu (ten první najdete zde a druhý tady). Zeptali jsme se několika pedagogů z celé republiky, kteří učí na různých typech škol na to, jak prožívají poslední rok. Dnes se dozvíte odpověď na třetí ze čtyř otázek…
Řešení třídnických hodin pozdě večer, obavy o znalosti končících ročníků, starosti s technikou, motivace neprospívajících žáků, nejistota z neustálých změn, pocity vyčerpání a rezignace, stírání hranic mezi prací a odpočinkem… Zdá se vám to povědomé? To vše se stalo součástí života učitelů za poslední rok. Učitelské povolání patří mezi pomáhající profese, kde snaha a touha pomáhat druhým často může způsobit, že člověk zapomíná sám na sebe.
Práce z domu představuje velké nároky na koordinaci aktivit a celkovou strukturu a plánování času. Může to být ale jeden ze způsobů, jak posílit hranici mezi prací a odpočinkem a jak předcházet úplnému zahlcení. Učitelů jsme se zeptali, jak se s tím poprali. V článku vám nabízíme bohatou inspiraci a konkrétní tipy, co učitelům pomáhá udržet balanc. Možná si tam najdete také něco pro sebe. Nezbytnou součástí učitelské profese je sebepéče, získali jsme proto také množství tipů, co osloveným pedagogům nejvíce pomáhá. Nezapomněli jsme ani na seznam užitečných kontaktů, pro každý případ – ten najdete úplně na konci článku.
Všem, kteří byli ochotni s námi sdílet své osobní zkušenosti, děkujeme a věříme, že díky jejich otevřenosti mohou nejen jejich kolegové čerpat další inspiraci.
Daří se vám udržet hranice mezi rolí učitele a vlastním soukromým životem? Jak si udržujete balanc?
Daniela (50 let, SZŠ): Já jsem to asi neměla oddělené nikdy a nevadí mi to. Pracuju o víkendech a po večerech, vlastně mi to vyhovuje, že si práci můžu takhle rozložit. Studenti také mohou psát, případně volat, jak je potřeba, a nezneužívají toho.
Radka (51 let, gymnázium): Vytratila se zřetelná hranice mezi prací a volným časem (někteří žáci a leckdy i jejich rodiče bohužel mají dojem, že jim my učitelé máme být k dispozici 24 h denně). Bylo nutné se vůči tomuto průvodnímu jevu distanční výuky důrazně vymezit.
Být online neznamená pracovat nepřetržitě. Můj rodinný a soukromý život si zachoval svůj ráz – stanovila jsem si nepřekročitelné hranice a nedovolila, aby byly narušeny vpádem distanční výuky z domova.
Ondřej (soukromé gymnázium): Snažím se pracovat ráno a poté večer, když už moje děti doma spí.
Lucie (30 let, gymnázium): Osobní a pracovní život jsou 2 odlišné věci. Rozhodně se snažím “nenosit” si své starosti do práce/do školy, snažím se je nechat “doma” a vždy překročit práh školy s úsměvem.
Lenka (SSUŠ): Soukromý život a práci odděluji jen těžko, ale bylo to tak i před pandemií. Jakožto praktikující hudebníci prolínáme práci se soukromím stále. Snažím se ale “držet” víkendy, volné dny jen s rodinou, kdy se práce neřeší. Podaří se to tak 1-2 dny v týdnu.
Lenka (55 let, gymnázium):
Nemohu mluvit o udržování hranice ani balancu. Prostě pracuji, když to je potřeba a jak dlouho je potřeba. Někdy jsem tak unavená, že nejsem schopná ničeho, proto aspoň důsledně dodržuji prázdniny.
Klára (42 let, SŠ obchodu a řemesel): Mám zavedený režim dne, který dodržuji. Dopoledne se učím s dětmi a přitom vařím nebo jinak pracuji doma, po obědě nastupuji já se svou online výukou. Poté se snažím jít s dětmi ven nebo jim vymyslet nějakou zábavu. Téměř denně si také musím dělat přípravy na svou výuku. Večer se snažím mít chvilku pro sebe.
Dan (29 let, ZŠ): Cíleně si odděluji čas, zároveň také proto chodím občas učit do školy – abych měl předěl.
Kateřina (52 let, SPŠCH): Manžel po více než 30 letech ví, že žije s učitelkou, takže je zvyklý, že po večerech pracuji. Teď prostě pracuji doma i ve dne. Snažíme se chodit na procházky, ale chybí mi pravidelná cesta do školy a několik kilometrů, které běžně při vyučování nachodím.
Na počátku distanční výuky jsem na sebe kladla dost maximalistické požadavky. Velmi rychle se mi tak zahlcovaly moje e-mailové schránky, jak se mi práce vracely, a volný čas přestal existovat, protože jsem chtěla všem dávat zpětnou vazbu.
Navíc jsem se čím dál víc zlobila na sebe, že neumím práci rozumně zorganizovat, abych nepracovala 7 dní v týdnu. Skončilo to ve chvíli, kdy jsem začala mít potíže s pohybovým aparátem – páteří a pravou rukou. Několik dní jsem spala vsedě – ruka při každém pohybu bolela. Jakmile jsem „slevila“ ze svých nároků, došlo i k nárůstu dobrých pocitů proti těm negativním. Naučila jsem se navíc řadu „fíglů“ a začala používat funkční aplikace, které minimálně komunikaci s žáky zjednodušily. Problém nastal s prací v prvních ročnících, tedy u žáků, které jsem viděla jen několikrát a měla jsem s nimi najednou komunikovat jen na dálku.
Už jsem věděla, jak střídat úkoly více / méně náročné na kontrolu, ale odpovídala jsem tvářím z fotografií, jejichž jména jsem se teprve učila.
Ilona (57 let, SZŠ a VOŠ): Na začátku to bylo náročné, pracovala jsem spíše v noci (kromě synchronní výuky) – opravování, přípravy. Držet hranice se mi již daří, ráno provedu stejný rituál, jako kdybych šla do školy, včetně líčení a pěkného oblečení. Nezanedbávám snídani, po vyučování jdu ven do přírody. Pracuji na sebevzdělávání a účastním se webinářů.
Užitečné kontakty na pomoc a další informace
Linky důvěry
Pokud jste učitel a hledáte řešení obtížné situace se žákem:
Linka pro rodinu a školu 116 000 (nonstop, zdarma, anonymně)
Pro všechny dospělé, kteří hledají pomoc a podporu v těžkých chvílích:
Linka první psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma, anonymně)
Terapeutická linka Sluchátko 212 812 540
Články & infografiky
Pokud vás téma duševního zdraví učitelů zajímá, můžete si přečíst článek Syndrom vyhoření u učitelů, nebo si najít informace o Supervizi a intervizi ve škole.
Pomoc pro své studenty, užitečné kontakty a tipy můžete najít v článku Teenagerům v nouzovém stavu nebo v Manuálu pro učitele.
V posledním dílu seriálu Jak učitelé (ne)vypouští duši během distanční výuky se budeme věnovat tomu, co pedagogům dává naději a jaké myšlenky je drží nad vodou.
Zdroje:
-
-
-
- SOKAL, Laura J.; TRUDEL, Lesley G. Eblie; BABB, Jeff C.. Supporting Teachers in Times of Change: The Job Demands- Resources Model and Teacher Burnout During the COVID-19 Pandemic. International Journal of Contemporary Education, [S.l.], v. 3, n. 2, p. 67-74, aug. 2020. ISSN 2575-3185. Available at: <http://redfame.com/journal/index.php/ijce/article/view/4931>. Date accessed: 26 jan. 2021. doi:http://dx.doi.org/10.11114/ijce.v3i2.4931.
- SOKAL, Laura J.; TRUDEL, Lesley G. Eblie; BABB, Jeff C.. Canadian teachers’ attitudes toward change, efficacy, and burnout during the COVID-19 pandemic. International Journal of Educational Research Open, Volume 1, 2020, 100016, ISSN 2666-3740, https://doi.org/10.1016/j.ijedro.2020.100016.
- https://www.waldenu.edu/online-masters-programs/ms-in-education/resource/five-ideas-for-preventing-teacher-burnout
- https://www.edutopia.org/article/curbing-teacher-burnout-during-pandemic
- https://www.teachforamerica.org/stories/tackling-covid-19-fatigue-as-a-teacher
- https://www.edweek.org/teaching-learning/opinion-teacher-demoralization-isnt-the-same-as-teacher-burnout/2020/11
-
-
Pošlete ho dál