Třída jako bezpečné místo pro všechny

Pokud chceme, aby škola byla místem, kde je žákům umožněno nejen získávat užitečné informace a dovednosti, ale také rozvíjet se v oblasti fyzického, sociálního a psychického fungování, potřebujeme klást důraz na wellbeing žáků. Začíná se o něm mluvit čím dál více a to je jedině dobře, protože nejnovější výzkumy potvrzují, že téma wellbeingu je úzce propojeno s tím, jak vnímají žáci a učitelé prostředí školy, zda tam vládne uvolněná atmosféra a zda je to prostor, ve kterém se všichni mohou cítit bezpečně, svobodně se vyjadřovat ohledně svých názorů a potřeb a vnímat jasné hranice.

Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.

Má smysl zabývat se jím dlouhodobě a pravidelně, proto může být začátek školního roku ideální příležitostí, jak udělat další krůčky na cestě k tomu, aby vám s žáky bylo ve třídě dobře. Učitelům přinášíme několik tipů, jak pomoci svým žákům, aby pro ně třída byla zázemím, kde se mohou svobodně rozvíjet.

Dlouhodobá podpora

Vytvářejte si ve třídě zázemí, kde se společně s žáky budete cítit bezpečně. Zařaďte do života třídy pravidelné aktivity zaměřené na mindfulness, zkoušejte krátká dechová cvičení, založte si plechovku vděčnosti, kam mohou žáci házet, za co jsou vděční, co jim udělalo radost.

Řízená imaginace na obláčku

Pohodlně se usaďte, komu je to příjemné, může zavřít oči.
Představte si, že se vznášíte na lehkém obláčku.
Můžete cítit, jak je měkký.
Vaše ramena, paže, záda se uvolňují…
Teď jste úplně uvolnění, a tak se může obláček vznášet nad zemí a vzít vás kamkoliv chcete.
Můžete vyletět velmi vysoko, nebo zůstat těsně nad zemí.
Můžete letět na své bezpečné místo.
Jak to tam vypadá? Dá se tam dělat něco pěkného, klidného, nebo dokonce zábavného?
Ještě chvíli si to tam užívejte…
A nyní je čas vrátit se zpátky do svého dne.
Vraťte se s obláčkem pomalu zpátky.
Představujte si, jak klidně přistává.
Zahýbejte prsty na nohou a na rukou.
Pomalu otevřete oči a protáhněte se.

Dechové cvičení 1, 2, 3

Pohodlně se usaďte, tak, aby se vám dobře dýchalo.
Zavřete oči.
Pomalu se nadechněte a v duchu počítejte jedna… dva… tři.
Zadržte dech na jedna… dva… tři.
Pomalu vydechněte na jedna…dva…tři.

Zopakujeme ještě 2x.

Deník vděčnosti

Každý žák si zavede vlastní deník, kam si v průběhu školního roku pravidelně zapisuje seznam věcí, za které je v ten den/týden/měsíc vděčný.

Tipy:

• Zaveďte společné psaní deníku na začátku nebo na konci třídnické hodiny, nebo na začátku/ na konci týdne.
• Podpořte své žáky v tom, že pokud cítí vděčnost vůči konkrétní osobě, mohou pro druhého něco vyrobit, říct mu to a poděkovat, dát kompliment, nebo si s ním zavolat a naplánovat setkání.

Duhová procházka

Vezměte děti ven na krátkou všímavou procházku do parku, nebo na školní dvůr. Po celou dobu zadávejte konkrétní barvy, které žáci mají hledat na objektech kolem sebe. Umožňuje jim to rozvíjet koncentraci a vnímat, co se děje tady a teď.

Učitel si může všimnout, že některé dítě ve třídě působí osaměle, nebo může zaregistrovat výrazné změny v jeho chování, vzhledu, nebo v komunikaci. Důvody, proč se žák najednou chová jinak, mohou být různé – chybějící sociální dovednosti nebo nezralost, kdy dítě nezná způsob, jak se spřátelit a udržet si kamarády. Spousta žáků může prožívat velkou míru úzkosti v situacích, které na první pohled mohou působit zábavně, jako jsou školní výlety, narozeninové oslavy nebo sportovní dny. Mohou se u nich objevit myšlenky na to, co si o nich druzí budou myslet.

Budou mě soudit a pomlouvat…

Jsem divný/á a nezapadám…

Jsem trapný/á…

S nikým si tady nerozumím…

Velký kolektiv může způsobovat, že se žák v průběhu výuky cítí zahlcen množstvím podnětů, které brání jeho soustředění. Za izolováním dítěte od kolektivu mohou stát psychické potíže nebo duševní onemocnění – deprese, úzkosti, poruchy příjmu potravy. Může si procházet těžkým obdobím v životě, prožívat rozvod, nemoc nebo úmrtí v rodině, řešit konflikty se sourozenci a vztahové krize s vrstevníky. Pod vlivem sociálních médií se může dítě srovnávat se svými vrstevníky, může být nespokojené se svým životem, vzhledem, trávením volného času. To všechno může vést k pocitům méněcennosti a deprese. Mladí lidé, kteří zatím získávají a rozvíjejí vlastní strategie, jak zvládat těžké situace, jsou rizikovou skupinou ohroženou závislostmi, nebo své potíže mohou řešit sebepoškozováním. Pro učitele někdy může být velmi náročné zaregistrovat ve velkém kolektivu změnu u jednotlivce. Tyto situace nebývají jednoduché a mnohdy kladou nároky na psychiku samotného učitele.

Pokud máte starost o dítě, můžete pro něj udělat následující:

Naplánujte konkrétní kroky

Pokud z rozhovoru zjistíte, co se děje, můžete dětem pomáhat s rozvíjením sociálních dovedností přes malé krůčky. Zadávejte pravidelně práci v malých skupinách, experimentujte s hraním rolí. Rozvíjejte v dětech empatii tím, že je necháte hledat vysvětlení, co může druhé vést ke konkrétnímu způsobu chování. Využívejte příklady z příběhů, filmů, pohádek, z reálného života.

Pokud z rozhovoru vyplyne, že se jedná o psychické potíže, může být užitečné předat dítěti kontakt na Linku bezpečí 116 111, a podpořit ho ve vyhledání odborné pomoci. Nechte dostatečný prostor pro kladení otázek. Vysvětlete mu, jak pracuje psycholog a ujistěte dítě, že není ostuda svěřit se a řešit potíže s odborníkem.

Nejste na to sami

Učitel se může někdy dostat do situace, že se sám cítí bezradně. Může se objevit nepochopení ze strany zákonných zástupců, kdy se spolupráce nedaří, můžete cítit, že nemáte dostatek času věnovat se všem žákům individuálně v takové míře, jakou potřebují, může narazit na nedostatek psychologické péče ve svém kraji. Pokud máte starost o dítě, které může trpět psychickými obtížemi, možná sami prožíváte obavy, strach, bezmoc či frustraci. Nemusíte na to zůstávat sami. Podpořte se navzájem s kolegy, nebo hledejte pomoc u odborníků.

Linka pro rodinu a školu 116 000

Rodičovská linka 606 021 021

Proces adaptace u každého probíhá individuálně, a proto může chvíli trvat, než si vše sedne. Stojí za to zaměřit se na vztahy a s hodnocením školního výkonu chvíli počkat. Pokud vás zajímají další tipy, jak dětem usnadnit začátek školního roku, hledejte inspiraci v našem článku Jak podpořit žáky při návratu do školy po Covid-19.

Zdroje: 

Ager, K. , Albrecht, N. & Cohen, P. (2015). Mindfulness in Schools Research Project: Exploring Students’ Perspectives of Mindfulness—What are students’ perspectives of learning mindfulness practices at school?. Psychology, 6, 896-914. doi: 10.4236/psych.2015.67088.

Sarah Hall (2010) Supporting mental health and wellbeing at a whole-school level: listening to and acting upon children’s views, Emotional and Behavioural Difficulties, 15:4, 323-339, DOI: 10.1080/13632752.2010.523234

https://www.annafreud.org/media/12990/naht-coronavirus-wellbeing-proof-4-1.pdf

https://childmind.org/article/how-to-help-kids-who-are-lonely/

https://education.qld.gov.au/curriculums/learningfromhome/wellbeing-activities-booklet.pdf

https://skav.cz/wp-content/uploads/2021/04/Wellbeing_Rozsirena_definice_brezen_2021_A4-2-1.pdf