Současný systém péče o duševní zdraví ve školách upravuje vyhláška MŠMT. Ta brání studujícím mladším 18 let, aby si ve své škole mohli sami říct o odbornou pomoc psychologa nebo psycholožky v momentě, kdy ji potřebují. Požadujeme její revizi tak, aby tato péče byla zpřístupněna péče žákům a žačkám starším 14 let bez nutnosti schválení zákonným zástupcem. 

Proč je změna nutná?

Krize duševního zdraví se týká až čtvrt milionu dětí, dospívajících a nepřímo také jejich blízkých. Až 40 % žactva 9. tříd vykazuje známky střední až těžké deprese, pětina žáků a žaček v Ústeckém kraji v uplynulém roce pomýšlela na sebevraždu.

Z našeho průzkumu Bariéry v přístupu k péči očima mladých víme, že dvě třetiny mladých lidí se zajímají o duševní zdraví a přejí si být vyslyšeny. Třetina mladých vyrůstá v rodině, kde se o duševním zdraví nemluví. Více než polovina mladých by ve škole ale využila dostupnou odbornou pomoc.

Bez souhlasu zákonného zástupce se ale žák nebo žákyně mladší 18 let do péče školního psychologa nebo psycholožky nedostane. Důvodem je výše zmíněná vyhláška MŠMT, která mj. upravuje podmínky, za jakých mohou studující využít služeb školního psychologa nebo psycholožky. Nezletilá osoba tak může od 15 let začít chodit na plný úvazek do práce nebo mít sex, pomoc psychologa nebo psycholožky ale bez vědomí zákonného zástupce vyhledat nemůže.

Změnou vyhlášky zpřístupníme mladým lidem péči o duševní zdraví

Revize právního předpisu je nezbytná pro zajištění včasné a dostupné pomoci žákům a žačkám, kteří se ve velkém potýkají s duševními obtížemi.

Nevypusť duši požaduje, aby nová vyhláška byla formulována tak, že osobám starším 14 let umožní navštívit školního psychologa nebo psycholožku bez nutnosti souhlasu zákonného zástupce. Na základě dostupného právního stanoviska víme, že tyto osoby jsou v poskytování služeb v oblasti péče o duševní zdraví schopny zcela samy pochopit, co je obsahem takové služby. Chceme tak posílit jejich právo na přístup k psychologické péči.

S těmito požadavky jsme již seznámili MŠMT a aktéry na jednání v únoru tohoto roku a nadále budeme o prosazení tohoto kroku usilovat.

Komu konkrétně by změna pomohla?

Primárně samotným dětem a dospívajícím, respektivě každé*mu studující*mu nad 14 let, který si sám*a vyhodnotí a rozhodne se, že by potřeboval*a využít služeb psychologa nebo psycholožky ve své škole.

Může tak jít například o čtrnáctiletou Hanku, která je v deváté třídě na základní škole. Její rodiče se hodně hádají. Okolí na ni navíc naléhá, aby udělala přijímačky na gymnázium. Ráda tancuje a poslouchá hudbu. Večer před spáním se většinou pustí do scrollování TikToku, což si později vyčítá a je z toho unavená. Cítí, že je toho na ni v posledních týdnech nějak moc, je skleslá. Potřebovala by s někým probrat krizi rodičů a zjistit, jak je to s přijímačkami.

Nebo by podporu uvítal šestnáctiletý Matyáš, který studuje nástavbu na automechanika a se kterým se po roce vztahu rozešla jeho přítelkyně. Jeho to dost sebralo, stýská se mu a hodně brečí a není si jistý, jestli je to normální. Doma se o tom stydí mluvit, kamarádi mu řekli, že už nemá řešit ex a jít dál. On ji přitom nemůže dostat z hlavy a potřeboval by celou situaci s někým probrat.

Změna vyhlášky by ale podpořila také psychology a psycholožky v jejich práci ve školách. Ti se v současném stavu dostávají do komplikovaných situací, ve kterých není vždy zcela jasné, za jakých podmínek mohou poskytnout své služby, v důsledku čehož nemohou vždy pomoci dítěti, přestože by chtěli.

Proč je hranice právě 14 let?

V soukromém právu obecně platí, že v 18 letech dosahuje osoba plné svéprávnosti, tzn. že může právně jednat a nabývat pro sebe vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem ve všech oblastech a situacích.

Soukromoprávní předpisy často vymezují konkrétní nižší věkové hranice, s jejichž dosažením spojují právo osoby něco dělat (např. zákoník práce umožňuje pracovat lidem již od 15 let). Zákon ovšem nestanovuje konkrétní hranice pro všechna jednání dospívajících. Občanský zákoník tak v ostatních případech nezletilých říká, že mohou dělat to, co je přiměřené jejich rozumové a volní vyspělosti.

Rozumová vyspělost znamená schopnost posoudit následky svého jednání, v našem případě to tedy např. znamená, že žák 9. třídy rozumí tomu, co dělá školní psycholog*žka a co může čekat. Volní vyspělost pak znamená schopnost své jednání ovládnout.

Dále je důležité zmínit, že Česká republika je vázána řadou mezinárodních závazků jako je Úmluva o právech dítěte. Ta vyžaduje, abychom pohlíželi na dítě jako na aktivního jedince. V tomto směru se hovoří o participačních právech dítěte, mezi které mj. patří právo svým názorem zcela určit rozhodnutí. Tento soubor práv má mj. za úkol kompenzovat faktickou nerovnost, kdy na jedné straně stojí dítě ve slabším postavení, na druhé straně je typicky zákonný zástupce, tj. rodič.

V neposlední řadě lze také zmínit kategorizaci používanou v právní teorii (čili to už není napsané v žádném zákoně), která dělí nezletilé do několika skupin, se kterými spojuje soubor práv a povinností. Jde o děti mladší 7 let, nedospělce (7 až 14 let) a mládež (14 až 18 let), u které se předpokládá, že je schopna činit kvalifikovaná rozhodnutí a je způsobilá jednat v plném rozsahu, pokud to není zákonem omezeno.

Nejen z těchto důvodů jsme přesvědčeni, že osoby starší 14 let by měly mít naší důvěru a měly by mít možnost vyhledat odbornou dlouhodobější péči samostatně, pokud cítí, že ji potřebují. Tato věková hranice reflektuje schopnost dospívajícího učinit o sobě informované rozhodnutí, jak z hlediska právního, tak psychologického.

Změna zlepší podmínky pro mladé studující a školní prostředí jako takové

Zpřístupnění včasné pomoci ve školním prostředí primárně podpoří duševní zdraví žáků a žaček. To má přímý vliv na třídní klima, ale také na vzdělávací výsledky a naplnění potenciálu dětí. Vytváření bezpečného školního prostředí je obzvláště naléhavé s ohledem na zjištění, že se do školy těší pouze 9 % českých dětí a teenagerů. Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že české děti patří mezi ty s nejnižší úrovní sounáležitosti se školou v rámci zemí OECD a EU.

Včasné zachycení a řešení problémů může významně snížit riziko jejich zhoršení                            v budoucnu. To nejen zlepší kvalitu života mladých, ale také uleví jejich rodinám a širší komunitě. Dlouhodobě může toto opatření pomoci předcházet předčasnému ukončení vzdělávání a omezit riziko invalidity v důsledku duševních onemocnění, která jsou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu u mladých lidí.

Opatření přispěje ke snížení tlaku na vysoce specializované, nákladné a dlouhodobě přetížené psychiatrické služby tím, že umožní včasné zachycení a řešení situace v nižších patrech systému péče o duševní zdraví.

Zpřístupnění péče ve škole dále zvýší důvěru mladých lidí ve školní instituce a posílí jejich ochotu vyhledat pomoc i v dospělosti, čímž se buduje generace, která bude lépe připravena čelit výzvám spojených s duševním zdravím.

Revize vyhlášky přispěje k vytvoření transparentního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné – studující, psychology a psycholožky, rodiče i ředitele a ředitelky škol – a zároveň pomůže snížit nerovnosti v poskytování péče v oblasti duševního zdraví, čímž přispěje k prosazování rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny děti.

Zdroje:

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné zde.
Národní ústav duševního zdraví. (2023). Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti. Odborníci připravují preventivní opatření. Tisková zpráva. Dostupné zde.
Krajský úřad Ústecký kraj, Anreva Solution. (2023). Závěrečná zpráva z realizace výzkumného šetření rizikového chování, wellbeingu a duševního zdraví. Dostupné zde.
Agentura G82, společnost T-Mobile a organizace Nevypusť duši. (2023). Bariéry v přístupu k péči očima mladých. Dostupné zde. 
Univerzita Palackého. (2022). Stres a špatné vztahy. Děti se do školy netěší, zjistili řešitelé HBSC studie. Dostupné zde.
Česká školní inspekce. (2023). Národní zpráva PISA 2022. Dostupné zde.
Česká správa sociálního zabezpečení. Důchodová statistika: Vyplacené invalidní důchody. Dostupné zde.

Chcete se nás na něco doptat? Obraťte se na Ondřeje, koordinátora advokační činnosti Nevypusť duši: ondrej.kas@nevypustdusi.cz.