K tomu, abychom o naše duševní zdraví dobře pečovali, se potřebujeme věnovat aktivitám, které nás dobíjí, pomáhají nám uvolnit se, rozptýlit myšlenky a soustředit se pouze na daný moment. 

Léto nabízí ideální příležitosti, jak trávit čas s dětmi jinak, než v průběhu školního roku.

Část povinností odpadá, spousta aktivit se odehrává v přírodě. Jako dospělí můžeme udělat hodně pro jejich duševní zdraví, pokud je učíme tyto dovednosti rozvíjet.

Ať už jste rodič, babička, děda, starší sourozenec, kdokoliv z rodiny, učitel*ka nebo vedoucí z tábora, můžete do plánování prázdninových aktivit s dětmi zařadit chvilky relaxace, rozvíjení všímavosti vůči vnějšímu světu i vnitřním prožitkům. Učíme tím děti, že kromě fyzického zdraví máme pečovat také o to psychické, a že pro každodenní péči o duši někdy stačí i minutka. 

Děti lépe porozumí zadání, pokud se her budete účastnit společně s nimi. Nesnažte se o dokonalost provedení jednotlivých aktivit a užívejte si společné chvilky. U dechových cvičení a aktivit zaměřených na koncentraci a práci s tělem lze začít na 30 vteřinách a aktivity postupným opakováním prodloužit. 

Hry si můžete s dětmi přizpůsobit dle libosti. Aktivitami se můžete volně inspirovat, pracovní listy vytisknout a rozdat dětem, nebo z nich vybrat jenom některé v závislosti na věku dětí a okolnostech. Užijte si je také sami, mohou být zajímavým obohacením vašeho dne.

Pohodové léto plné všímavých chvilek přeje celý tým Nevypusť duši.

STÁHNĚTE SI PRACOVNÍ LIST NA ČERVENEC

STÁHNĚTE SI PRACOVNÍ LIST NA SRPEN

Ve chvílích, kdy se nacházíme ve velkém stresu, nezvládáme studium, pracovní úkoly, běžné povinnosti, cítíme úzkost, obavy a duševní nepohodu, je nesmírně těžké hledat způsoby, jak z toho ven.

Počítání do 10? Rychlý krizový telefonát kamarádce? Vyběhout ven do přírody? Skvělé nápady, jen jak si na ně v danou chvíli vzpomenout…

V Nevypusť duši jsme pro vás dali dohromady řešení: najděte si klidnou chvilku pro sebe a vyplňte si svůj osobní krizový – můžete ho mít jen tajně pro sebe, vylepit si ho na viditelné místo a mít na očích, co vám pomáhá nebo nebo ho i sdílet se svými nejbližšími, aby i oni věděli, jak vám v těžkých chvílích mohou pomoci. Budete mít na jednom místě vlastní tipy na psychohygienu, seznam blízkých osob i užitečné kontakty.

Ať jste studenti, pracující, rodiče, nebo vykonáváte pomáhající profesi, pro každého je užitečné uvědomit si, kdy je toho na nás moc, a kde máme vlastní zdroje. Zamyslete se nad tím, co jsou věci, které vám v těžkých chvílích pomáhají, kde a při čem se cítíte v bezpečí a kam a na koho se můžete obrátit o podporu a pomoc. Jednoduché a intuitivní otázky ocení i děti.

Tip: Pracovní list k vyplnění může sloužit rodičům, učitelům či jiným dospělým jako inspirace pro vedení rozhovoru s dítětem v důvěrném prostředí.

Stáhnout si vlastní plán v dostatečném rozlišení můžete ZDE.

Kontakty na služby, na které se můžete obrátit v případě krize a/nebo psychických obtíží najdete ZDE.

V tomto článku se naučíte několik dechových cvičení pro celkové zklidnění. Lze je provádět v pohodlí domova, nebo v práci, ve škole, či venku na procházce. Můžete si je všechny vyzkoušet a později si sami vyberte, co vám bude nejvíce vyhovovat. Jako u každé dovednosti i zde platí, že se všechno nemusí povést napoprvé.

V současné době, kdy jsme neustále zavaleni množstvím informací, kdy se podmínky našeho společenského života každým dnem mění, je ještě více potřeba zastavit se a najít si chvíli pro sebe. Proto vám přinášíme několik praktických tipů, jak si na chvíli vydechnout a uvědomit si, že když budete v duševní pohodě hlavně vy, všechno ostatní půjde snáz.

Dechová cvičení mohou být velmi užitečná pro náš život, protože vědomou prací s tělem dosahujeme nejen uvolnění svalů, ale také mysli.

Jak začít?

Nejlepší je, když se nácviku dechových cvičení věnujeme pravidelně každý den. Ideální je stanovit si konkrétní čas, kdy se cvičení budeme věnovat.
Začínáme je trénovat v klidném a bezpečném prostředí, v takových situacích, kdy prožíváme subjektivní pohodu, máme dostatek času na soustředění a nejsme zahlcení povinnostmi a rušení jinými zvuky, nebo stresujícími podněty.
Ze začátku může být pro někoho užitečné vytvořit si deník relaxace, a pokaždé si zaznačit své pocity před a po cvičení. Díky tomu můžeme snáz přijít na to, jaká cvičení nám přináší nejvíc užitku.
Některá cvičení lze provádět vleže, vsedě, a pokud cvičení pravidelně opakujete, nakonec i ve stoje. Postupně můžeme náročnost zvyšovat, a jednotlivá cvičení převést z pohodlí domova do každodenních situací, např. když čekáme ve frontě, nebo v čekárně u lékaře. Smyslem nácviku zklidňujících dechových cvičení je dovednost využít je ve stresových situacích, kdy máme naspěch, jsme uprostřed pracovního dne, v kanceláři, nebo kabinetu, za počítačem, před tabulí, na schůzi nebo poradě, při veřejné prezentaci, či vystoupení. 

Jednotlivá cvičení jsme rozdělili podle toho, pro jakou cílovou skupinu jsou určené, a v jakých situacích je lze využít. U některých dechových cvičení můžete zapojit i mladší nebo starší děti. 

Pravidelný nácvik může přinášet tyto výhody

1. Naučíte se, jak si alespoň na chvíli odpočinout.

2. Zlepšíte svou schopnost koncentrace na nadcházející povinnosti.

3. Můžete rozvíjet svou všímavost.

4. Najdete rychlý a efektivní způsob, jak být tady a teď a nebýt nikde jinde (ve svých myšlenkách, v obavách z budoucnosti, v kritizování se za chyby z minulosti).

5. Můžete se naučit lépe zvládat stres a úzkosti.

4 dechová cvičení

Minuta

Kdy: Kdykoliv, kdy se nacházíte ve spěchu, jste v časové tísni a potřebujete se soustředit na to, co je důležité, na chvíli se zastavit a vrátit se zpátky ke svému tělu.

Jak na to?

1. Položte si ruce na stůl před sebe a zavřete oči. Vnímejte, kde se nacházíte, v jaké poloze se nachází vaše tělo.

2.  Po dobu jedné minuty se soustřeďte pouze na svůj vlastní dech.

3. Pokud je to pro vás v tuto chvíli obtížné, vnímejte pouze své ruce položené na stole, zaměřte svou pozornost plně na ně a chvíli tak zůstaňte.

4. Díky tomu, že opustíte na okamžik své myšlenky a obavy, a věnujete pozornost tělesným pocitům, se můžete lépe soustředit a pomůže vám to ke zklidnění.

Rozdýchání úzkosti

Kdy: Při mírnější formě úzkosti, kdykoliv cítíte, že na vás přichází úzkostný stav, dostáváte se do stresu, nebo si uvědomíte, že se potřebujete na chvíli zastavit. Cvičení by mělo trvat 7-10 minut.

1. Hluboce se nadechujte nosem, vědomě co nejvíc naplníte plíce. Zhluboka vydechujte ústy. Dbejte na to, aby byl výdech pomalejší než nádech. Mělo by být zachováno jednoduché pravidlo: výdech by měl být zhruba dvakrát delší, než nádech.

2.  Frekvenci a hloubku nádechů a výdechů přizpůsobujte vašemu přirozenému rytmu.

3. Myšlenkově se plně se soustřeďte na samotný dech a jeho průběh. Na to, jak na počátku cítíte proud vzduchu v nosních dírkách, nosohltanu, ústní dutině, průduškách a plicích. Sledujte, zda se mění teplota vzduchu a ostrost jeho proudění.

4. Je přirozené, že vám bude pozornost utíkat a rozhodně se ji nemusíte snažit udržet u dechu křečovitě. Stačí toky vaší pozornosti sledovat. Pokud zjistíte, že se vaše mysl toulá někde jinde, zkuste ji nenásilně vrátit zpět k vašemu dechu.

Kontrolovaný dech při záchvatu úzkosti / panické atace

Kdy: Když prožíváte spontánní záchvat úzkosti doprovázený výraznými tělesnými projevy – bušení srdce, lapání po dechu, třes končetin, pocení, pocit tlaku na hrudi, bolesti hlavy, pocit na omdlení.

1. Cvičení začíná krátkým zadržením dechu na 3 vteřiny.

2.  Dlouze vydechněte na 6 vteřin.

3. Krátká pauza před nádechem na půl vteřiny.

4. Dlouhý nádech na 3 vteřiny.

5. Zadržte dech, napněte svaly na ramenou, pažích a břiše, v maximálním napětí zadržte na 3 vteřiny.

6.  Dlouhý výdech na 6 vteřin, vzduch vychází bez přehnaného úsilí, s výdechem uvolňujte svaly a snažte se výdech spíše zpomalit než zrychlit.

7. Celé tělo necháme “zvadnout”, aby se uvolnilo.

8. Opakujte celou sérii popořadě: půl vteřiny pauza – nádech na 3 – zadržení dechu a maximální napětí na 3 – dlouhý výdech na 6…

Lze očekávat, že po přibližně 10 opakováních odezní většina tělesných projevů úzkosti.

Doporučení: Je dobré vědět, že i svépomoc může být pro někoho cesta ke zmírnění potíží, ale pokud se vám panické ataky spouští často, řešení takových situací a nácvik dechových cvičení půjde snáz s pomocí odborníka. Psychoterapeuti a psychiatři umí se záchvaty paniky dobře pracovat, a panická porucha je dobře léčitelná např. v KBT přístupu.

Pokud by vás zajímalo, jak může panická porucha ovlivnit život a jak může vypadat jedna z cest k její léčbě, přečtěte si příběh Martina.

Balonek (pro mladší děti)

Kdy: Zklidnění před spaním, uvolnění po náročném dni, před stresovou situací.

Najdi si pohodlné místo, kde se cítíš příjemně (pokoj, ložnice) a několikrát zopakuj následující postup:

1. Lehni si a hlavu si podlož polštářem. 

2. Polož si ruce jemně na břicho.

3. Představ si, že máš v břiše balonek.

4. Pomalu se zhluboka nadechuj nosem, nechej balonek, aby se postupně naplnil vzduchem.

5. Co nejpomaleji nosem vydechuj a nechej balonek, aby se zmenšoval. Je menší a menší, až nakonec nemáš v břiše vůbec žádný vzduch.

6. Zopakuj ještě 4x.  

Všímej si, jak se tvoje tělo samo nadechne. Nemusíš pro to nic dělat. Není to zajímavé?

Dechový dirigent (pro starší děti)

Kdy: Před testem ve škole, při učení, psaní úkolů, před zápasem, vystoupením.

1. Můžeš zavřít oči a položit si ruku na břicho. Chvíli klidně dýchej.

2. Snaž se vést nádech do břicha tak, že budeš počítat do 5.

3. Zadrž dech a počítej do 3.

4. Vydechuj tak, že budeš s výdechem počítat do 5.

5. Břicho je prázdné, znovu napočítej do 3.

6. Můžeš začít znova (nádech 5, zadržet 3, výdech 5, pauza 3, atd.)

Pokud vás tyto techniky zaujaly, a rádi byste rozšířili své relaxační dovednosti, můžete si přečíst náš článek Relaxační techniky, kde představujeme nejrozšířenější formy relaxace, včetně volně dostupných nahrávek, které jsou zdarma.

Zdroje: 

Kamarádová, D., Látalová, K., Praško, J. (2016). Praha: Grada

Peterková,M. (2014) Relaxace pro děti.
http://www.relaxace.psychoweb.cz/relaxace-uvod/detske-relaxacni-hry

https://www.adicare.cz/jak-se-zbavit-uzkosti-fobii/dechova-cviceni-proti-uzkosti/

Mindfulness za chůze

Mindfulness nemusí znamenat jen sedět v tichu se zavřenýma očima a vnímat svůj dech a tělo. Má mnoho podob a jednou z nich může být třeba všímavá procházka. Všímavé chůzi se můžete věnovat pravidelně a vnímat tuto techniku jako součást meditační praxe na procvičování všímavosti, nebo si všímavou procházku můžete občas dopřát jako zpestření každodenního života kdykoliv, kdy si na ni při přesunu z jednoho místa na druhé vzpomenete (do práce, na nákup, atd).

Ať se nacházíme v lese, v parku, mezi stromy, nebo uprostřed rušného města, naše mysl mívá často tendenci zaseknout se v myšlenkách a zabývat se starostmi, nebo se vracet zpátky do minulosti a setrvávat v tom, co jsme mohli udělat jinak. Jsme často natolik uvěznění ve své mysli, že nás pak přítomný okamžik většinou mine.

Všímavou chůzí získáváme možnost vypnout autopilota, který řídí většinu našich aktivit, a zaměřit se na všechny vjemy, které nám daný moment přináší. Víme, že v době, kdy se opatření neustále mění, je plánování tras mimo domov složitější, dobrou zprávou ale je, že u všímavé chůze vůbec nezáleží na tom, zda kráčíme, běháme, nebo se věnujeme turistice, všímavost lze praktikovat kdekoliv. Všímavá chůze nám dává možnost trénovat schopnost naší mysli vracet se k tomu, co je v danou chvíli aktuální a důležité, a nezabývat se tím, co bylo, nebo se  strašit tím, co nás teprve čeká.

Jak na to?

Najděte si klidné místo na procházku někde venku, ideálně v přírodě, ale není to nezbytné. 

Soustřeďte se chvíli na samotnou chůzi. Můžete počítat kroky od 1 do 10 a pozpátku. S každým krokem se soustřeďte na zvedání nohou a došlapování na chodidlo. Všímejte si všech pohybů, které vaše tělo vykoná pokaždé, když uděláte krok. Všímejte si pohybů, které vaše tělo v daný moment udělá, všímejte si toho, jak se nakláníte na jednu, nebo druhou stranu, když kráčíte.

Pokud si všimnete toho, že cokoliv zaujme vaši pozornost a že vám létají myšlenky (a to se stává často!),  vraťte se zpátky ke své chůzi. Vaši mysl může zaujmout jakýkoliv podnět, je to naprosto v pořádku, s laskavostí zaměřte pozornost zpět k chůzi.

Po chvíli se zaměřte na jednotlivé smysly. Vnímejte zvuky, které k vám doléhají z vnějšího prostředí. Nehodnoťte je, pouze vnímejte, jak zní. Zaměřte se na vůně, které můžete cítit. Poté se zaměřte na zrak, všimněte si všech tvarů a barev, které se kolem vás nachází. Jednotlivé objekty mohou zaujmout vaši pozornost, ale vy se snažte pokaždé vracet zpátky k všímavé chůzi.

Setrvejte chvíli v přítomném okamžiku. Vnímejte zvuky, barvy, vůně, cokoliv, co můžete svými smysly v daný okamžik pozorovat. Užívejte si bytí TADY a TEĎ.

Poté zaměřte pozornost zpátky k chodidlům a ke svému tělu. Až budete připraveni všímavou chůzi ukončit, setrvejte chvíli v přítomném okamžiku. Všímavost můžete přenést do dalších aktivit v rámci svého dne a procvičovat ji prakticky kdykoliv.

Zdroje:

https://www.mindful.org/daily-mindful-walking-practice/

Vděčnost není žádný nový psychologický trend, nebo módní vlna. Je to postoj, který lze trénovat!

Rozvíjení vděčnosti je podle vědců účinným nástrojem, jak trénovat pozornost, zlepšit náladu, jak se přiblížit životním cílům a zlepšit celkovou spokojenost se životem. 

Tento životní postoj je u různých kultur rozvíjen do určité míry a postupně se dostává i do psychologického poradenství či psychoterapie jako důležitá součást pěstování well-beingu a psychické odolnosti. Možností, jak vděčnost ve svém životě pěstovat, je několik. 

Rozšířenou a pravděpodobně nejvíce známou formou, je vést si Deník vděčnosti – na konci každého dne si zapsat jednu věc (nebo klidně tři věci), za kterou jste v ten konkrétní den vděční. Může to být cokoliv od uvědomění, že máte zdravou rodinu, přes to, že vám někdo pochválí nové oblečení, hezká vzpomínka na setkání s přáteli nebo oblíbené jídlo. Pokud váháte, zda je to něco pro vás, a nevíte, kde najít odhodlání, abyste se do toho s chutí pustili, možná vás přesvědčí tento argument: ukazuje se, že zaměření se na tyto pozitivní aspekty života přináší nesporné výhody – ti, kteří si pravidelně sepisují střípky vděčnosti, ve výzkumech prokazují nižší riziko rozvoje deprese a vedou spokojenější a šťastnější život.

Výzkumy potvrzují, že pravidelné psaní deníku jako takového je užitečným způsobem osobního a profesního růstu, je cestou, jak si v životě uvědomit a smysluplně naplňovat hodnoty, jak pěstovat psychickou odolnost, jak se v kritických okamžicích lépe rozhodovat.

Novoroční tip od Nevypusť duši – pořiďte si vlastní lapač vděčností

Zajímavou technikou, jak o sebe pečovat, a zároveň podpořit vděčnost za momenty, které nám život přináší, je lapač vděčností, jenž představuje sbírku okamžiků a pocitů. Lapač vděčností si můžete založit jako jednotlivec, s partnerem, s rodinou, nebo spolubydlícími či s kolegy. Jednoduchý trik spočívá v tom, že si vyhradíte plechovku, krabici nebo zavařovačku, do které budete sepisovat vše hezké, co zažijete v průběhu celého roku a za co jste vděční. Je výhodou, pokud si ke svému lapači předem připravíte tužku a papírky. Zážitky můžete sepisovat průběžně, podle toho jak se vám bude chtít, nebo si ze zapisování můžete udělat pravidelnou sebereflexi před spaním.

Jak začít?

Je na vás, jak budete jednotlivé okamžiky vděčnosti zapisovat. Inspirovat vás mohou následující formulace:

• Dnes jsem vděčný/a za…
• Potěšilo mě…
• Dostal/a jsem…
• Vzpomněl/a jsem si na to, jak…
• Jsem šťastná, protože…
• Díky za…
• Mám rád/a…

Kromě toho, že v nás tato technika podporuje všímavost a vděčnost za to, co se nám v životě odehrává, může sloužit i jako pomyslné album hezkých okamžiků, které stojí za to si uchovat. Závěrem roku se můžete s uplynulým rokem rozloučit, přečíst si všechny papírky najednou a vstříc novému roku vykročit s vděčností za to, co jste zažili. Nemusíte nutně čekat do konce roku – z vašeho lapače si můžete vytáhnout libovolný lísteček ve dnech, kdy vám není dobře, a připomenout si hezké okamžiky.

My v Nevypusť duši už jsme si lapač vděčností pořídili. Je tu pro celý náš tým, doufáme, že se bude plnit a moc se těšíme na to, co nový rok přinese!

Zdroje: 

Mahlanze, H.T., Sibiya, M.N. (2017). Perceptions of student nurses on the writing of reflective journals as a means for personal, professional and clinical learning development, Health SA Gesondheid, 22, 79-86. ISSN 1025-9848 https://doi.org/10.1016/j.hsag.2016.05.005.

Nelson, C. (2009). Appreciating gratitude: Can gratitude be used as a psychological intervention to improve individual well-being? Counselling Psychology Review, 24(3-4), 38–50.

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S102598481630014X)

https://greatergood.berkeley.edu/article/item/how_gratitude_changes_you_and_your_brain

Máme před sebou poslední dny do vyvrcholení výzvy Odpočiň si. Připomínáme, že se jedná o středu 12. 12. od 20:00, kdy si můžete darovat chvilku duševní pohody v období předvánočního stresu. Celé dva měsíce jsme se snažili vám přinášet tipy, co můžete dělat pro své duševní zdraví, jak můžete odpočívat a jak o sebe můžete pečovat. V rámci posledního nácviku odpočinku si zkuste uvědomit, za co jste dneska vděční. Můžete být vděční za maličkost, něco, co se vám děje každý den, nebo naopak za nějakou významnou záležitost či událost. Vděčnost můžete také vyjádřit i vašim blízkým a poděkovat jim za něco konkrétního.

Své zamyšlení nad tím, za co jste vděční si můžete zapisovat do deníku, diáře, poznámek v mobilu,… Díky tomu přijdete na to, co vám dělá radost, a co je pro vás v životě to důležité. Začnete tyto věci sami vyhledávat a více se na ně zaměřovat.

Projevit vděčnost může být někdy těžké. Na druhou stranu právě vděčnost otevírá naše srdce a vede ke spokojenosti. Důležité je uvědomit si daný moment a umět ho ocenit, ať už slovně nebo beze slov.

A co vám tedy vděčnost může přinést?

1. Častější prožívání pozitivních emocí jako je úcta, úžas, radost, klid, naděje, láska, pobavení nebo inspirace.
2. Vyšší psychickou odolnost, díky které budeme lépe zvládat překážky, stres, negativní okamžiky či traumata.
3. Lepší vztahy s blízkými, kterým vděčnost vyjadřujeme.
4. Psychickou pohodu a životní spokojenost získanou orientováním se na to dobré, pozitivní.
5. Posílení fyzického zdraví získané naší psychickou pohodou.

Tento týden jsme pro vás ve výzvě Odpočiň si připravili několik tipů k tomu, jak začít s relaxací. Naše infografika představuje několik technik, které se při relaxačních a meditačních cvičeních běžně a často používají. Pravidelnost je u všech těchto technik klíčem k úspěchu – pravidelný trénink jakékoli z těchto relaxačních metod vám pomůže se soustředěním, uvolněním a zvládáním stresu. Vytvořením návyku a rituálu, který nemusí zabrat více než 10 minut denně, můžete udělat hodně nejen pro svoje duševní, ale také fyzické zdraví. Pravidelná relaxace také zlepšuje spánek a může být výborným pomocníkem při nespavosti.

Vše většinou začíná a končí u správného dýchání. Dýchejte klidně a zhluboka. Můžete si to zkusit třeba s tímto videem. Doporučená poloha je vsedě, s rovnými zády a otevřenýma očima. (čeká vás 10 minut klidného relaxačního dýchání)

Relaxační techniky se zabývají uvolněním. Začínají často u uvolnění těla, které následně vede k uvolnění mysli. Někdy pro nás může být velmi obtížné uvolnit svalové napětí a třeba si ani neuvědomujeme, jak moc máme svaly stažené a ztuhlé. Jacobsonova progresivní svalová relaxace pracuje s cílením zatínáním a následným uvolňováním jednotlivých částí těla tak, aby v závěru došlo k celkovému uvolnění. Českou nahrávku, která vás provede touto relaxací, naleznete zde. Doporučená poloha je vleže na zádech se zavřenýma očima.

Další z často používaných relaxačních technik je řízená imaginace nebo vizualizace, která pracuje s našimi představami. Může nás zavést například na bezpečné místo, jako tato. Doporučená poloha je vleže nebo vsedě se zavřenýma očima. 

Mezi řízené imaginace se občas řadí i autogenní trénink, který pracuje s představami pocitů tíhy a tepla v našem vlastním těle. Vyzkoušet si ho můžete třeba tady. Doporučená poloha je vleže na zádech se zavřenýma očima. 

O meditační metodě mindfulness (všímavost) jste už určitě slyšeli. Jednou z technik, kterou používá, je tzv. body scan. Prochází se při něm celé tělo, od hlavy až k patě. Postupně si všímáte pocitů v jednotlivých částech těla a soustředíte se na svůj dech. Myšlenek na minulost a budoucnost si nevšímáte, nacházíte se v přítomném okamžiku. Vyzkoušejte si body scan třeba tady. Ideálně vleže na zádech nebo vsedě s rovnými zády a zavřenýma očima.

Pokud cítíte, že potřebujete něco trochu akčnějšího, třeba kvůli nahromaděnému napětí a stresu, může vám ideálně posloužit třeba boxovací pytel nebo běh. Prvky relaxace v sobě také zahrnuje jóga a tai chi.

Obyčejné koukání do zeleně a pozorování přírody je také výbornou relaxační  metodou. Relaxačně mohou působit i některé konkrétní zvuky, jako třeba déšť, šumění lesa nebo moře.

U relaxace nezapomeňte na pohodlné oblečení, pokud možno příjemné a tiché místo a pravidelnost. Vyvarujte se pokud možno relaxacím bezprostředně po jídle.

Naší první zásadou zdravé psychohygieny je “Pamatuj na svou pohodu – ujisti se, že máš dostatek spánku, čerstvého vzduchu a vyvážené stravy”. Spánek má vliv na naši duševní pohodu a naše duševní pohoda má zase vliv na náš spánek. V případě chronického stresu a mnohých duševních onemocnění, jako třeba při depresi nebo úzkostných poruchách, může být spánek výrazně narušen. Ať už se jedná o nespavost nebo zvýšenou únavu a tzv. “zaspávání” přes den nebo časté noční buzení. Z vědeckých studií vyplývá, že by dospělí měli ideálně spát 7 – 9 hodin denně. Zanedbání spánku v nabitém pracovním týdnu zpravidla nelze dohnat tím, že si o víkendu dopřejete 12 hodin v posteli. Naopak to většinou ještě více rozhodí váš spánkový rytmus. Jak ale jistě tušíte, spánek není jen o kvantitě, ale také o kvalitě. V následujícím článku se tak můžete dočíst, co lze pro zlepšení spánku udělat.

(Pokračování textu…)