Duševní zdravověda míří do škol v Libereckém kraji

Máme velkou radost, že díky finanční podpoře Libereckého kraje můžeme v následujícím období přinést workshopy o duševním zdraví na střední školy v kraji. Projekt Duševní zdravověda pro středoškoláky a středoškolačky má za cíl zvýšit povědomí mladých lidí o duševním zdraví, naučit je zvládat stres a úzkost, posílit jejich psychickou odolnost a ukázat jim, kde hledat pomoc.

Během období od listopadu 2024 do dubna 2026 uskutečníme 40 workshopů v různých středních školách po celém Libereckém kraji. Každý z nich je určen pro jednu třídu a trvá 5 vyučovacích hodin. Očekáváme, že se jich zúčastní minimálně 1 000 studentů a studentek, kteří projdou interaktivním programem vedeným dvěma vyškolenými lektory či lektorkami.

Workshop vychází z našich dlouholetých zkušeností – od roku 2016 jsme jich po celé republice realizovali už přes 790, přičemž se jich zúčastnilo téměř 20 000 studentů a studentek. Program získal i certifikaci odborné způsobilosti od Centra sociálních služeb Praha a patří k nejdéle trvajícím preventivním programům v Česku.

Věříme, že prevence a včasná podpora může změnit mnoho. Děkujeme Libereckému kraji za důvěru a podporu – díky ní pomáháme vytvářet prostředí, kde se o duševním zdraví mluví otevřeně a s respektem.

V akademickém roce 2023/2024 se Nevypusť duši zapojilo do programu Erasmus+ a v rámci projektu “Evropská spolupráce aneb Jak pomoci mladým lidem najít potřebnou péči” se 12 našich lektorů a lektorek workshopů pro středoškoláky*čky zúčastnilo týdenních stáží v Estonsku a Portugalsku. 

Šest lektorů*ek vyjelo na stáž do Portugalska, kde byla našim hlavním partnerem Villa Ramadas – soukromé mezinárodní léčebné zařízení, které se specializuje na léčbu závislostí, ale také jiných duševních obtíží.

Druhá skupina se vydala na stáž do Estonska, kde byla hlavním partnerem Tartu Vaimse Tervise Hooldekeskus – Mental Health Care Centre, které je nestátní organizací provozující komunitní centrum a je v úzké spolupráci s nestátním dětským domovem, domem napůl cesty a dalšími subjekty a institucemi.

Součástí stáže byla setkání jak s partnery a návštěvy hostujících organizací, tak i návštěvy a setkání s dalšími organizacemi, které jsou součástí péče o duševní zdraví v navštívených zemích. Spolu jsme navštívili více než 15 různých organizací a mluvili s odborníky a odbornicemi z různých oblastí péče o duševní zdraví, protože se v Nevypusť duši už od počátku zaměřujeme na multidisciplinární spolupráci a usiluje o propojení služeb v rámci systému. V Portugalsku jsme například navštívily organizaci pracující s lidmi se zkušeností s migrací a v Estonsku mimo jiné psychiatrickou nemocnici.

Na závěr projektu nás hostující partnerské organizace navštívily v Česku a v rámci sdílení dobré praxe jsme spolu navštívily organizace, které u nás pečují o duševní zdraví mladých, dospělých a také seniorů a seniorek.

V průběhu celého projektu se celý koordinační tým průběžné setkával a pracoval kromě samotného výjezdu na závěrečném e-booku, který si můžete přečíst níže. 

Obsahem e-booku je shrnutí naší zahraniční zkušenosti, poskytuje stručné informace o systémech péče v oblasti duševního zdraví v zemích, které jsme navštívili.
Je také o inspiraci, kterou jsme získali, o nápadech, které jsme shledali užitečnými a o konkrétních nápadech, které chceme realizovat v naší práci. 

Doufáme, že e-book může sloužit jako inspirace pro studenty, budoucí odborníky nebo naše kolegy, např. o systémech péče v různých zemích a také jako nápady, kam se vydat na vlastní stáž nebo výměnný pobyt. 

V neposlední řadě je také o osobních přínosech, které jsme si z programu Erasmus+ odnesli jako jednotlivci a také jako budoucí odborníci a odbornice v oblasti duševního zdraví.
Děkujeme za spolupráci všem našim kolegům*yním, eurodesk a Domu zahraniční spolupráce, že nám tuto zkušenost umožnili.

 Stáhněte si e-book zde 

English Version

In the academic year 2023/2024, Nevypusť duši joined the Erasmus+ programme and within the project “European cooperation or How to help young people find the care they need”, 12 of ourlecturers for high school students took part in week-long internships in Estonia and Portugal. 

Six participants went to Portugal where our main partner was Villa Ramadas – a private international treatment facility that specialises in the treatment of addictions as well as other mental health problems.

The second group went on an internship to Estonia, where our main partner was Tartu Vaimse Tervise Hooldekeskus – Mental Health Care Centre, which is a non-governmental organisation that runs a community centre and is in close cooperation with a non-governmental children’s home, a halfway house and other entities and institutions.

The internship included meetings with partners and visits to the visiting organisations as well as visits and meetings with other organisations that are part of mental health care in the countries visited. In total, we visited over 15 different organisations and spoke with professionals and experts from different areas of mental health care, as the focus at Nevypusť duši has been on multidisciplinary collaboration from the outset and has sought to link services across the system. For example, we visited an organisation working with people with migration experience in Portugal and a psychiatric hospital in Estonia, among others. 

At the end of the project, the visiting partner organisations visited us in the Czech Republic and together we visited organisations that care for the mental health of young people, adults and also seniors in our country as part of sharing good practice.

Throughout the project, the whole coordination team met continuously and worked on the final e-book in addition to the trip itself, which you can read below. 

The content of the e-book is a summary of our experience abroad, providing brief information about the mental health care systems in the countries we visited. 

It is also about the inspiration we gained, the ideas we found useful and the specific ideas we want to implement in our work. 

We hope that the e-book can serve as inspiration for students, future professionals or our colleagues, e.g. about the systems of care in different countries, and also as ideas for where to go for your own internship or exchange. 

Last but not least, it is also about the personal benefits we have taken away from the Erasmus+ programme as individuals and as future mental health professionals.

We would like to thank all our colleagues, eurodesk and the Dům zahraniční spolupráce (Czech National Agency for International Education and Research) for making this experience possible. 

 Download our e-book here 

Jak poznám rozdíl mezi stresem a úzkostí? Komu se můžu svěřit, že se mi něco děje? A jak můžu jako rodič pomoci dítěti, které není v pohodě?

Na odpoledním festivalu věnovaném duševnímu zdraví mladých vás čekají přednášky a workshopy organizací a odborníků*ic, které se věnují duševnímu zdraví. Už teď se můžete těšit na 3PE, Modré dveře, Replug me, Dostuduj Fit nebo na Neposedu. Společně otevřeme témata, která rezonují současným světem mladých a dospělým povíme, jak mohou být oporou dětem kolem sebe a přitom sami nevypustit duši. 

FACEBOOKOVÁ UDÁLOST FESTIVALU

PROGRAM FESTIVALU

Budete si moct nanečisto vyzkoušet krizovou intervenci, poslechnout si příběhy o životě s duševním onemocněním od našeho lektorstva, zabavit se s nejmenšími v dílničkách a odpočinout si s limonádou či kávou v chill zóně. Festival je místem pro nalezení podpory, porozumění a respektu a my si přejeme, aby si z něj každý odnesl praktické nástroje a znalosti o duševním zdraví a věděl, kde hledat pomoc, když je to zrovna potřeba.

Program zakončí DJ cube positive svým venkovním setem. Komu se nebude chtít tančit, může přijít na promítání filmu od Jeden svět na školách. 

Festival je ZDARMA a otevřen všem.

Partnery festivalu jsou: PRE, Skanska, ROSSMANN, Městská část Praha 8. Festival vzniká pod záštitou místostarostky MČ Praha 8 Mgr. Vladimíry Ludkové.

V Nevypusť duši věříme, že o duševním zdraví je potřeba mluvit otevřeně a bez předsudků.

Mladá generace dětí a dospívajících je v tématu duševním zdraví bezpochyby otevřenější, než její starší kolegové a kolegyně; ale i přes svou otevřenost a snahu komunikovat se svým (primárně dospělým) okolím o těžkostech či duševních obtížích, když je potkají, často naráží na neprostoupitelnou bariéru. Řečeno jednoduše: dospělí je často zkrátka neslyší nebo neví, kam je odkázat, jak jim pomoci a jakou podporu děti a mladí potřebují. A když už seberou odvahu se do těžkých témat pustit, často jim ruce svazují obavy ze selhání nebo hůř – prohloubení obtíží, které mladí pojmenovávají.

Mladí le potřebují, aby jim v případě, že se u nich začnou objevovat duševní obtíže, jejich nebjbližší okolí naslouchalo, ptalo se a dokázalo jim poskytnout podporu. A právě na snížení této bariéry se zaměřil náš inovační projekt podpořený Evropským sociálním fondem (ESF), který jsme nazvali „Není to jakoby úplně v pohodě…” a díky kterému můžeme nyní uvést do světa zbrusu nová řešení v péči o dětské duševní zdraví.

Pokulhávající porozumění: na co se projekt zaměřoval?

Projekt se zaměřoval na mladé lidi, kteří čelí duševním obtížím, a na dospělé v jejich okolí, kteří mohou hrát klíčovou roli v poskytování podpory. Z našeho posledního výzkumu vyplývá, že ačkoliv je velký zájem o informace a podporu v oblasti duševního zdraví, komunikace a porozumění mezi generacemi často pokulhává. Na to jsme se v projektu zaměřili a za pomoci designových metod navrhli několik řešení, která tuto bariéru snižují.

Kartičky a průvodce: nová inovativní řešení pro děti i dospělé

S podporou ESF a odborného boardu jsme vyvinuli sadu kartiček „5+2 kroků v podpůrném rozhovoru“, které pomáhají dospělým otevřít citlivý hovor s dětmi a mladými, když nejsou v pohodě. Obsahuje také tzv. Místa strachu, tedy kartičky k náročným tématům, která mohou vzbuzovat obavy. Kartičky doplňuje online průvodce podpůrným rozhovorem a podpůrnou sítí v oblasti duševního zdraví. Rozcestník pomoci na našem webu jsme doplnili o 750 kontaktů na služby, které nabízejí pomoc a podporu. Frank Bold Advokáti pro nás připravili právní stanovisko uvádějící na pravou míru to, kdy a kde mohou mladí pod 18 let vyhledat odbornou pomoc bez přítomnosti zákonných zástupců, na jehož základě vznikly infografiky k poskytování péče nezletilým. Závěrem jsme napsali e-book, který pomáhá organizování lokálních síťovacích setkání, které propojují dospělé ve snaze inspirovat a podpořit se v péči o dětské duševní zdraví. 

Tyto nástroje jsou navrženy tak, aby podporovaly empatii, porozumění a efektivní komunikaci mezi dětmi a dospělými. Jsou k dispozici pro každého, kdo se chce dozvědět více o tom, jak podpořit mladé lidi v jejich duševní pohodě a pracovat na světě, ve kterém se mladí nebojí říct si o pomoc. 

Věříme, že nová řešení představují důležitý krok k lepšímu pochopení a řešení duševních obtíží mezi mladými. Ta nejenže ukazují naši neustálou snahu o inovace ve službách duševního zdraví, ale také ztělesňují společenskou změnu, kterou chceme vidět – svět, kde je o duševním zdraví možné mluvit otevřeně, bez strachu a stigmatu. Děkujeme, že nás v tom podporujete. ?

Onepager ke stažení

Shrnutí projektu

Výstupy z testování a fokusních skupin

Nesoustředění, nedostatek spánku, ale také obavy o své blízké či ztráta sebedůvěry. S takovými problémy se nejčastěji setkávají české děti, pro které se téma duševního zdraví zároveň stává stále důležitějším a zajímá se o něj již 65 % z nich. V případě problémů pak třetina dětí vnímá jako prospěšnou odbornou pomoc, zároveň ale vidí problém v její nedostupnosti. Vyplynulo to z unikátního průzkumu společnosti T-Mobile, výzkumné agentury g82 a neziskové organizace Nevypusť duši, která se na oblast duševního zdraví zaměřuje.

Tisková zpráva ke stažení

Shrnující prezentace výsledků ke stažení

Průzkum realizovala agentury g82 a pro společnost T-Mobile a organizaci Nevypusť duši.

Průzkum duševního zdraví českých zaměstnanců*kyň pro organizaci Nevypusť duši odhalil značný vliv pracovního stresu na populaci. Z jeho výsledků vyplývá, že 73 % dotazovaných pociťuje nebo někdy pociťovalo pracovní stres, který ovlivnil jejich kvalitu života více, než by si přáli. Zároveň se však ukázalo, že v nabídce benefitů spojených s duševním zdraví firmy stále pokulhávají. 

Minimálně 1 / 3 zaměstnanců a zaměstnankyň zažívá symptomy syndromu vyhoření

Každý pátý zaměstnanec nebo zaměstnankyně (23 %) navíc uvedl, že nepříznivé důsledky pracovního stresu pociťuje často. Pouhá 3 procenta respondentů*ek pak nikdy nadměrný pracovní stres nezažila. Důsledky takového stresu se podle výsledků průzkumu nejčastěji projevují jako podrážděnost, neklid, spory s okolím, anebo změny nálad. Časté jsou však také fyzické projevy jako nespavost, bolesti na hrudi či bolesti hlavy, ale také nechuť čemukoliv se věnovat, odmítání aktivit nebo sociálního kontaktu. 

Přitom muži (22 %) častěji než ženy (14 %) hlásili jako důsledek stresu menší produktivitu v práci způsobenou stresem, zatímco ženy častěji (45 %) zmiňovaly fyzické projevy spojené s úzkostí oproti mužům (34 %). 

„Výsledky průzkumu byly pro nás v mnohém překvapující, některé přetrvávající názory se nám však potvrdily. Například vůbec nejčastěji ze všech věkových skupin je to právě skupina lidí nad 54 let, kteří tvrdí, že nadměrný stres v jejich životě nic nezpůsobuje. To je pravděpodobně způsobeno tím, že pro tuto věkovou skupinu není téma duševního zdraví tak běžné a nemusí si vždy dané příznaky se stresem spojit,“ říká Barbora Pšenicová, ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši, která se v Česku věnuje osvětě a prevenci týkající se duševního zdraví.

V průzkumu bylo také zjištěno, že jen 8 % respondentů se cítilo v posledních dvou týdnech aktivních a plných elánu. Naopak, téměř třetina dotázaných (30 %) se svěřila, že v této době byli plní elánu méně než polovinu času nebo vůbec. 

Duševní zdraví zaměstnanců firmy stále moc neřeší

Průzkum Nevypusť duši se zaměřoval také na přístup ke komunikaci duševního zdraví ve firemním prostředí. Z výsledků vyplývá, že běžně se o duševním zdraví v práci baví pouhých 7 % dotázaných. 42 % dotázaných se o duševním zdraví v práci naopak vůbec nebaví. Každý pátý zaměstnanec nebo zaměstnankyně (24 %) uvedl, že je těžké začít se s někým o tomto tématu bavit, ale s někým z jeho pracovního týmu to jde. S vedením či nadřízeným se pak o mentálním zdraví baví pouze 1 člověk z 10 (11 %). „Rozdílný trend vidíme také u faktoru vzdělání. Lidé se základním vzděláním se v práci o duševním zdraví nebaví vůbec častěji než lidé s vysokoškolským vzděláním,“ uvádí Pšenicová. 

Co se týče zaměstnaneckých benefitů spojených s duševním zdravím, drtivě převažují ty tradiční jako kuchyňka či strava (30 %), sick days (23 %) a flexibilní pracovní doba (19 %). V závěsu byly benefity jako hezké pracovní prostředí (15 %), teambuildingy (12 %) a proplacení relaxačních aktivit (11 %). Na chvostu zůstaly benefity úzce spojené s krizovými situacemi jako psycholog*žka (7 %), možnost individuálního sezení s manažerem*kou (7 %), školení duševního zdraví (7 %), telefonní pomoc (4 %), kouč (4 %), supervize (3%) a sabatikl (3 %). 

Zajímavostí je, že lidé se základním vzděláním nemají podle průzkumu vůbec přístup k firemnímu psychologovi*žce (0 %), zatímco u vysokoškolsky vzdělaných ho má 1 z 10 zaměstnanců (10 %). Podobný trend lze vysledovat u školení zaměřeného na duševní zdraví, kdy nabídka ze strany zaměstnavatelů roste souměrně se vzděláním zaměstnanců*kyň – od základního vzdělání (2 %), přes vyučení/maturitu (5 %) až po vysokoškolské vzdělání (11 %). „Nejvíc zarážející pro nás bylo zjištění, že více než třetina zaměstnanců nebo zaměstnankyň nemá od zaměstnavatele nárok na žádné benefity spojené s podporou duševní pohody v práci,“ pokračuje Pšenicová. 

Každý třetí zaměstnanec*kyně by ocenil sabatikl

Průzkum Nevypusť duši dále ukázal, že zaměstnanci*kyně mají zájem hlavně o flexibilitu a možné volno navíc. Nejčastěji v podobě sick days (38 %), příspěvku na proplacení relaxačních aktivit (35 %) anebo delšího volna neboli sabatiklu (35 %). Následně převládají benefity jako zájem zavést flexibilní pracovní dobu (25 %), hezké pracovní prostředí (23 %), relax zóna v kancelářích (21 %), ale i firemní strava a kuchyňka (21 %). 

„Symptomy, na které jsme se ptali v průzkumu, jsou ty, které mohou následně vést až k syndromu vyhoření. Zvyšuje se počet lidí, kteří se s těmito obtížemi setkávají a syndrom vyhoření se nejspíš brzy zařadí do mezinárodní klasifikace nemocí a stane se oficiální diagnózou. A náš průzkum poukázal na to, jak málo firmy věnují pozornost péči o zaměstnance*kyně. Kromě toho, že tématu nevěnují příliš pozornosti, ani neotevírají témata s ním související, neposkytují ani relevantní podporu a benefity, které by zaměstnancům*kyním pomohly  zvládat pracovní stres a zlepšit jejich celkovou pohodu v pracovním prostředí,“ uzavírá Barbora Pšenicová.

Máte dotazy nebo chcete data z výzkumu použít? Dejte nám vědět na aneta@nevypustdusi.cz a domluvíme se.

Na desátého října připadá Světový den duševního zdraví. Jak preventivně pečovat o svou duši?

Duševní zdraví není černobílé. Ačkoliv ho máme všichni, bohužel se jím často začneme vážně zabývat až ve chvíli, kdy se úzkosti, deprese, nespavost nebo výbuchy nálad stanou součástí našeho života a závažně narušují jeho kvalitu. Tématem Světovou zdravotnickou organizací vyhlašovaným Světovým dnem duševního zdraví se letos stala globální prioritizace duševního zdraví a pohody.

Jak preventivně pečovat o duševní zdraví

Pokud cítíme, že problém zasahuje do našich vztahů a ztěžuje nám práci nebo studium, trpíme zhoršením spánku nebo zažíváme například výkyvy nálad, na které nejsme zvyklí, je možná ta pravá chvíle svěřit se do rukou odborníka a hledat řešení s jeho pomocí. Z našeho průzkumu, který jsme realizovali ve spolupráci s T-Mobile vyplývá, že jako první krok by vyhledání odborníka volila pouze ⅓ respondentů. Mnohem populárnější strategií je vyhledávání informací na internetu či snaha se svépomocí poradit u svých blízkých. 

Nedostatečná informovanost, nedůvěra či stigmatizace potřebných služeb často vede k odkládání vyhledávání příslušné péče a ve chvíli, kdy odborníka nezbytně potřebujeme, často zjišťujeme, že čekací lhůty mohou být otázkou několika měsíců. Z průzkumu přitom vyplývá, že téměř polovina české populace je přesvědčena o dostatku odborníků. Nedostatek dostupnosti péče nás může ve chvíli, kdy jsme na ni odkázání, nepříjemně zaskočit.

O výsledcích výzkumu ve spolupráci s T-Mobile si více přečtěte zde.

Kromě odbornic a odborníků z oblasti psychiatrie, kteří často řeší závažné duševní obtíže, existují i další formy služeb, na které je možné se v případě potřeby obrátit. O duševní zdraví se dá pečovat od útlého věku. Jedná se například o růstové skupiny, nízkoprahové kluby, školní poradenská pracoviště či jiná specializovaná centra, která nabídkou svých služeb pokrývají různorodé spektrum psychických obtíží. Mohou přispět k lepšímu zvládání vztahů, řešení konfliktů v rodině, nebo také v ulehčení od potíží se školní docházkou a studijními obtížemi.

Víte, k čemu slouží krizová centra a kdy se na ně obrátit?

Pečujte o duši svou i o duši svých blízkých

Významnou roli v péči o duševní zdraví hrajeme všichni – jak pro sebe, tak pro druhé. Duševní pohodu můžeme aktivně podpořit u našich partnerů a partnerek, kolegyň a kolegů v práci, přátel a známých, zkrátka u kohokoliv, na kom nám záleží. Duševní pohodu dětí mohou zase významně podpořit všímaví rodiče, vyučující, vedoucí kroužků nebo prarodiče. Buďme vůči svému okolí všímaví, řešme potíže včas a starejme se o svou duši tak, jak si to zaslouží.

Více o duševním zdraví dětí si přečtete zde.

Kam se obrátit?

Dlouhodobě mapujeme systém péče o duševní zdraví a připravujeme pro vás komplexní rozcestník služeb.

Ten naleznete zde.

K tomu, abychom o naše duševní zdraví dobře pečovali, se potřebujeme věnovat aktivitám, které nás dobíjí, pomáhají nám uvolnit se, rozptýlit myšlenky a soustředit se pouze na daný moment. 

Léto nabízí ideální příležitosti, jak trávit čas s dětmi jinak, než v průběhu školního roku.

Část povinností odpadá, spousta aktivit se odehrává v přírodě. Jako dospělí můžeme udělat hodně pro jejich duševní zdraví, pokud je učíme tyto dovednosti rozvíjet.

Ať už jste rodič, babička, děda, starší sourozenec, kdokoliv z rodiny, učitel*ka nebo vedoucí z tábora, můžete do plánování prázdninových aktivit s dětmi zařadit chvilky relaxace, rozvíjení všímavosti vůči vnějšímu světu i vnitřním prožitkům. Učíme tím děti, že kromě fyzického zdraví máme pečovat také o to psychické, a že pro každodenní péči o duši někdy stačí i minutka. 

Děti lépe porozumí zadání, pokud se her budete účastnit společně s nimi. Nesnažte se o dokonalost provedení jednotlivých aktivit a užívejte si společné chvilky. U dechových cvičení a aktivit zaměřených na koncentraci a práci s tělem lze začít na 30 vteřinách a aktivity postupným opakováním prodloužit. 

Hry si můžete s dětmi přizpůsobit dle libosti. Aktivitami se můžete volně inspirovat, pracovní listy vytisknout a rozdat dětem, nebo z nich vybrat jenom některé v závislosti na věku dětí a okolnostech. Užijte si je také sami, mohou být zajímavým obohacením vašeho dne.

Pohodové léto plné všímavých chvilek přeje celý tým Nevypusť duši.

STÁHNĚTE SI PRACOVNÍ LIST NA ČERVENEC

STÁHNĚTE SI PRACOVNÍ LIST NA SRPEN

Podceňování prvních příznaků, dlouhé čekací lhůty u odborníků, ale i stigmatizace duševních nemocí. Ačkoliv pro 91 % dospělých je duševní zdraví dětí přinejmenším stejně důležité jako fyzické, problémy s dětskou psychikou často v první fázi vůbec neřeší. Každý druhý rodič pak vidí jako nedostatečnou také osvětu ve společnosti. To vyplývá  z unikátního průzkumu, který se zaměřoval na postoj dospělých k péči o duševní zdraví dětí. 

Podívejte se na celý záznam prezentace výsledků výzkumu odborné veřejnosti spojený s diskusí s odborníky z pomáhajících profesí.

Prezentace výsledků KE STAŽENÍ

tisková zpráva KE STAŽENÍ

Průzkum realizovaly agentury g82 a Simply5 pro společnost T-Mobile a organizaci Nevypusť duši.

Válečný konflikt na Ukrajině má dopad na psychiku všech z nás. Jde o závažný zásah do našich životů, protože musíme čelit situaci, na kterou nejsme připraveni. Vytvořili jsme proto tento materiál, který může být užitečný pro ty, kdo potřebují pomoc a utíkají před válkou a také pro ty, kteří pomoc sami nabízejí. Najdete v něm praktické informace, co můžete pro své duševní zdraví v této mimořádné situaci udělat, jak podpořit děti nebo ty, kdo truchlí, ale také, kam se můžete sami obrátit pro odbornou pomoc.

Воєнний конфлікт в Україні впливає на психіку кожного з нас, адже йдеться про серйозне втручання до нашого життя коли ми вимушено зустрічаємося з ситуацією, до якої ми абсолютно не підготовлені. Саме тому ми створили цей матеріал, який може бути корисним для тих, хто потребує допомоги, тікаючи від війни; а також для тих, хто сам допомагає. Тут ви знайдете корисну інформацію щодо того, як ви можете подбати про своє душевне здоров’я в цій надзвичайній ситуації; як підтримати дітей або тих, хто переживає горе; а також вказівки щодо того, куди ви можете звернутися за професійною допомогою.

Dokument dáváme volně k užití. Budeme rádi, pokud se dostane ke všem, komu může skutečně pomoci.

Děkujeme za jeho šíření. 

STÁHNOUT / DOWNLOAD