30. 8. Pořádáme náš první festival pro veřejnost
8. 7. 2024

30. 8. Pořádáme náš první festival pro veřejnost

Jak poznám rozdíl mezi stresem a úzkostí? Komu se můžu svěřit, že se mi něco děje? A jak můžu jako rodič pomoci dítěti, které není v pohodě?

Na odpoledním festivalu věnovaném duševnímu zdraví mladých vás čekají přednášky a workshopy organizací a odborníků*ic, které se věnují duševnímu zdraví. Už teď se můžete těšit na 3PE, Modré dveře, Replug me, Dostuduj Fit nebo na Neposedu. Společně otevřeme témata, která rezonují současným světem mladých a dospělým povíme, jak mohou být oporou dětem kolem sebe a přitom sami nevypustit duši. 

FACEBOOKOVÁ UDÁLOST FESTIVALU

Budete si moct nanečisto vyzkoušet krizovou intervenci, poslechnout si příběhy o životě s duševním onemocněním od našeho lektorstva, zabavit se s nejmenšími v dílničkách a odpočinout si s limonádou či kávou v chill zóně. Festival je místem pro nalezení podpory, porozumění a respektu a my si přejeme, aby si z něj každý odnesl praktické nástroje a znalosti o duševním zdraví a věděl, kde hledat pomoc, když je to zrovna potřeba.

Program zakončí DJ cube positive svým venkovním setem. Komu se nebude chtít tančit, může přijít na promítání filmu od Jeden svět na školách. 🎥

Festival je ZDARMA a otevřen všem.

Partnery festivalu jsou: PRE, Skanska, ROSSMANN, Městská část Praha 8. Festival vzniká pod záštitou místostarostky MČ Praha 8 Mgr. Vladimíry Ludkové.

Téma
Něco jiného Pomoc a podpora
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Inovujeme péči o dětské duševní zdraví 
11. 4. 2024

Inovujeme péči o dětské duševní zdraví 

V Nevypusť duši věříme, že o duševním zdraví je potřeba mluvit otevřeně a bez předsudků.

Mladá generace dětí a dospívajících je v tématu duševním zdraví bezpochyby otevřenější, než její starší kolegové a kolegyně; ale i přes svou otevřenost a snahu komunikovat se svým (primárně dospělým) okolím o těžkostech či duševních obtížích, když je potkají, často naráží na neprostoupitelnou bariéru. Řečeno jednoduše: dospělí je často zkrátka neslyší nebo neví, kam je odkázat, jak jim pomoci a jakou podporu děti a mladí potřebují. A když už seberou odvahu se do těžkých témat pustit, často jim ruce svazují obavy ze selhání nebo hůř – prohloubení obtíží, které mladí pojmenovávají.

Mladí le potřebují, aby jim v případě, že se u nich začnou objevovat duševní obtíže, jejich nebjbližší okolí naslouchalo, ptalo se a dokázalo jim poskytnout podporu. A právě na snížení této bariéry se zaměřil náš inovační projekt podpořený Evropským sociálním fondem (ESF), který jsme nazvali „Není to jakoby úplně v pohodě…” a díky kterému můžeme nyní uvést do světa zbrusu nová řešení v péči o dětské duševní zdraví.

Pokulhávající porozumění: na co se projekt zaměřoval?

Projekt se zaměřoval na mladé lidi, kteří čelí duševním obtížím, a na dospělé v jejich okolí, kteří mohou hrát klíčovou roli v poskytování podpory. Z našeho posledního výzkumu vyplývá, že ačkoliv je velký zájem o informace a podporu v oblasti duševního zdraví, komunikace a porozumění mezi generacemi často pokulhává. Na to jsme se v projektu zaměřili a za pomoci designových metod navrhli několik řešení, která tuto bariéru snižují.

Kartičky a průvodce: nová inovativní řešení pro děti i dospělé

S podporou ESF a odborného boardu jsme vyvinuli sadu kartiček „5+2 kroků v podpůrném rozhovoru“, které pomáhají dospělým otevřít citlivý hovor s dětmi a mladými, když nejsou v pohodě. Obsahuje také tzv. Místa strachu, tedy kartičky k náročným tématům, která mohou vzbuzovat obavy. Kartičky doplňuje online průvodce podpůrným rozhovorem a podpůrnou sítí v oblasti duševního zdraví. Rozcestník pomoci na našem webu jsme doplnili o 750 kontaktů na služby, které nabízejí pomoc a podporu. Frank Bold Advokáti pro nás připravili právní stanovisko uvádějící na pravou míru to, kdy a kde mohou mladí pod 18 let vyhledat odbornou pomoc bez přítomnosti zákonných zástupců, na jehož základě vznikly infografiky k poskytování péče nezletilým. Závěrem jsme napsali e-book, který pomáhá organizování lokálních síťovacích setkání, které propojují dospělé ve snaze inspirovat a podpořit se v péči o dětské duševní zdraví. 

Tyto nástroje jsou navrženy tak, aby podporovaly empatii, porozumění a efektivní komunikaci mezi dětmi a dospělými. Jsou k dispozici pro každého, kdo se chce dozvědět více o tom, jak podpořit mladé lidi v jejich duševní pohodě a pracovat na světě, ve kterém se mladí nebojí říct si o pomoc. 

Věříme, že nová řešení představují důležitý krok k lepšímu pochopení a řešení duševních obtíží mezi mladými. Ta nejenže ukazují naši neustálou snahu o inovace ve službách duševního zdraví, ale také ztělesňují společenskou změnu, kterou chceme vidět – svět, kde je o duševním zdraví možné mluvit otevřeně, bez strachu a stigmatu. Děkujeme, že nás v tom podporujete. 💜

Onepager ke stažení

Výstupy z testování

Téma
Něco jiného Pomoc a podpora
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Mladí lidé hledají pomoc hlavně ve svém okolí, ukazuje nový průzkum
20. 10. 2023

Mladí lidé hledají pomoc hlavně ve svém okolí, ukazuje nový průzkum

Nesoustředění, nedostatek spánku, ale také obavy o své blízké či ztráta sebedůvěry. S takovými problémy se nejčastěji setkávají české děti, pro které se téma duševního zdraví zároveň stává stále důležitějším a zajímá se o něj již 65 % z nich. V případě problémů pak třetina dětí vnímá jako prospěšnou odbornou pomoc, zároveň ale vidí problém v její nedostupnosti. Vyplynulo to z unikátního průzkumu společnosti T-Mobile, výzkumné agentury g82 a neziskové organizace Nevypusť duši, která se na oblast duševního zdraví zaměřuje.

Tisková zpráva ke stažení

Shrnující prezentace výsledků ke stažení

Průzkum realizovala agentury g82 a pro společnost T-Mobile a organizaci Nevypusť duši.

Téma
Něco jiného
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Duševní zdraví ve firmách je stále podceňováno, ukázal nový průzkum
6. 10. 2023

Duševní zdraví ve firmách je stále podceňováno, ukázal nový průzkum

Průzkum duševního zdraví českých zaměstnanců*kyň pro organizaci Nevypusť duši odhalil značný vliv pracovního stresu na populaci. Z jeho výsledků vyplývá, že 73 % dotazovaných pociťuje nebo někdy pociťovalo pracovní stres, který ovlivnil jejich kvalitu života více, než by si přáli. Zároveň se však ukázalo, že v nabídce benefitů spojených s duševním zdraví firmy stále pokulhávají. 

Minimálně 1 / 3 zaměstnanců a zaměstnankyň zažívá symptomy syndromu vyhoření

Každý pátý zaměstnanec nebo zaměstnankyně (23 %) navíc uvedl, že nepříznivé důsledky pracovního stresu pociťuje často. Pouhá 3 procenta respondentů*ek pak nikdy nadměrný pracovní stres nezažila. Důsledky takového stresu se podle výsledků průzkumu nejčastěji projevují jako podrážděnost, neklid, spory s okolím, anebo změny nálad. Časté jsou však také fyzické projevy jako nespavost, bolesti na hrudi či bolesti hlavy, ale také nechuť čemukoliv se věnovat, odmítání aktivit nebo sociálního kontaktu. 

Přitom muži (22 %) častěji než ženy (14 %) hlásili jako důsledek stresu menší produktivitu v práci způsobenou stresem, zatímco ženy častěji (45 %) zmiňovaly fyzické projevy spojené s úzkostí oproti mužům (34 %). 

„Výsledky průzkumu byly pro nás v mnohém překvapující, některé přetrvávající názory se nám však potvrdily. Například vůbec nejčastěji ze všech věkových skupin je to právě skupina lidí nad 54 let, kteří tvrdí, že nadměrný stres v jejich životě nic nezpůsobuje. To je pravděpodobně způsobeno tím, že pro tuto věkovou skupinu není téma duševního zdraví tak běžné a nemusí si vždy dané příznaky se stresem spojit,“ říká Barbora Pšenicová, ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši, která se v Česku věnuje osvětě a prevenci týkající se duševního zdraví.

V průzkumu bylo také zjištěno, že jen 8 % respondentů se cítilo v posledních dvou týdnech aktivních a plných elánu. Naopak, téměř třetina dotázaných (30 %) se svěřila, že v této době byli plní elánu méně než polovinu času nebo vůbec. 

Duševní zdraví zaměstnanců firmy stále moc neřeší

Průzkum Nevypusť duši se zaměřoval také na přístup ke komunikaci duševního zdraví ve firemním prostředí. Z výsledků vyplývá, že běžně se o duševním zdraví v práci baví pouhých 7 % dotázaných. 42 % dotázaných se o duševním zdraví v práci naopak vůbec nebaví. Každý pátý zaměstnanec nebo zaměstnankyně (24 %) uvedl, že je těžké začít se s někým o tomto tématu bavit, ale s někým z jeho pracovního týmu to jde. S vedením či nadřízeným se pak o mentálním zdraví baví pouze 1 člověk z 10 (11 %). „Rozdílný trend vidíme také u faktoru vzdělání. Lidé se základním vzděláním se v práci o duševním zdraví nebaví vůbec častěji než lidé s vysokoškolským vzděláním,“ uvádí Pšenicová. 

Co se týče zaměstnaneckých benefitů spojených s duševním zdravím, drtivě převažují ty tradiční jako kuchyňka či strava (30 %), sick days (23 %) a flexibilní pracovní doba (19 %). V závěsu byly benefity jako hezké pracovní prostředí (15 %), teambuildingy (12 %) a proplacení relaxačních aktivit (11 %). Na chvostu zůstaly benefity úzce spojené s krizovými situacemi jako psycholog*žka (7 %), možnost individuálního sezení s manažerem*kou (7 %), školení duševního zdraví (7 %), telefonní pomoc (4 %), kouč (4 %), supervize (3%) a sabatikl (3 %). 

Zajímavostí je, že lidé se základním vzděláním nemají podle průzkumu vůbec přístup k firemnímu psychologovi*žce (0 %), zatímco u vysokoškolsky vzdělaných ho má 1 z 10 zaměstnanců (10 %). Podobný trend lze vysledovat u školení zaměřeného na duševní zdraví, kdy nabídka ze strany zaměstnavatelů roste souměrně se vzděláním zaměstnanců*kyň – od základního vzdělání (2 %), přes vyučení/maturitu (5 %) až po vysokoškolské vzdělání (11 %). Nejvíc zarážející pro nás bylo zjištění, že více než třetina zaměstnanců nebo zaměstnankyň nemá od zaměstnavatele nárok na žádné benefity spojené s podporou duševní pohody v práci,“ pokračuje Pšenicová. 

Každý třetí zaměstnanec*kyně by ocenil sabatikl

Průzkum Nevypusť duši dále ukázal, že zaměstnanci*kyně mají zájem hlavně o flexibilitu a možné volno navíc. Nejčastěji v podobě sick days (38 %), příspěvku na proplacení relaxačních aktivit (35 %) anebo delšího volna neboli sabatiklu (35 %). Následně převládají benefity jako zájem zavést flexibilní pracovní dobu (25 %), hezké pracovní prostředí (23 %), relax zóna v kancelářích (21 %), ale i firemní strava a kuchyňka (21 %). 

„Symptomy, na které jsme se ptali v průzkumu, jsou ty, které mohou následně vést až k syndromu vyhoření. Zvyšuje se počet lidí, kteří se s těmito obtížemi setkávají a syndrom vyhoření se nejspíš brzy zařadí do mezinárodní klasifikace nemocí a stane se oficiální diagnózou. A náš průzkum poukázal na to, jak málo firmy věnují pozornost péči o zaměstnance*kyně. Kromě toho, že tématu nevěnují příliš pozornosti, ani neotevírají témata s ním související, neposkytují ani relevantní podporu a benefity, které by zaměstnancům*kyním pomohly  zvládat pracovní stres a zlepšit jejich celkovou pohodu v pracovním prostředí,“ uzavírá Barbora Pšenicová.

 Co stres způsobuje/způsoboval ve vašem pracovním životě? 
1.podrážděnost, neklid, spory s okolím, změny nálad (56 %)
2.zhoršující se fyzické projevy – nespavost, žaludeční obtíže, bolest na hrudi, bolest hlavy atd. (39 %)
3.nechuť věnovat se čemukoliv, vyhledávat sociální kontakt, odmítání aktivit (31 %)
4.dlouhotrvající únavu (28 %)
5.menší produktivitu v práci (18 %)
6.problém s dodržováním termínů, odkládání úkolů, zapomnětlivost, nesoustředěnost (17 %)
7.nic, protože se mi to neděje (7 %)

Máte dotazy nebo chcete data z výzkumu použít? Dejte nám vědět na aneta@nevypustdusi.cz a domluvíme se.

Téma
Něco jiného
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Jak preventivně pečovat o své duševní zdraví?
10. 10. 2022

Jak preventivně pečovat o své duševní zdraví?

Na desátého října připadá Světový den duševního zdraví. Jak preventivně pečovat o svou duši?

Duševní zdraví není černobílé. Ačkoliv ho máme všichni, bohužel se jím často začneme vážně zabývat až ve chvíli, kdy se úzkosti, deprese, nespavost nebo výbuchy nálad stanou součástí našeho života a závažně narušují jeho kvalitu. Tématem Světovou zdravotnickou organizací vyhlašovaným Světovým dnem duševního zdraví se letos stala globální prioritizace duševního zdraví a pohody.

Jak preventivně pečovat o duševní zdraví

Pokud cítíme, že problém zasahuje do našich vztahů a ztěžuje nám práci nebo studium, trpíme zhoršením spánku nebo zažíváme například výkyvy nálad, na které nejsme zvyklí, je možná ta pravá chvíle svěřit se do rukou odborníka a hledat řešení s jeho pomocí. Z našeho průzkumu, který jsme realizovali ve spolupráci s T-Mobile vyplývá, že jako první krok by vyhledání odborníka volila pouze ⅓ respondentů. Mnohem populárnější strategií je vyhledávání informací na internetu či snaha se svépomocí poradit u svých blízkých. 

Nedostatečná informovanost, nedůvěra či stigmatizace potřebných služeb často vede k odkládání vyhledávání příslušné péče a ve chvíli, kdy odborníka nezbytně potřebujeme, často zjišťujeme, že čekací lhůty mohou být otázkou několika měsíců. Z průzkumu přitom vyplývá, že téměř polovina české populace je přesvědčena o dostatku odborníků. Nedostatek dostupnosti péče nás může ve chvíli, kdy jsme na ni odkázání, nepříjemně zaskočit.

O výsledcích výzkumu ve spolupráci s T-Mobile si více přečtěte zde.

Vyhledat odbornou pomoc není selhání, je to známka odvahy vzít život do vlastních rukou a hledat cestu ke spokojenému a smysluplnému životu, protože nikdo jiný to za nás neudělá.

Kromě odbornic a odborníků z oblasti psychiatrie, kteří často řeší závažné duševní obtíže, existují i další formy služeb, na které je možné se v případě potřeby obrátit. O duševní zdraví se dá pečovat od útlého věku. Jedná se například o růstové skupiny, nízkoprahové kluby, školní poradenská pracoviště či jiná specializovaná centra, která nabídkou svých služeb pokrývají různorodé spektrum psychických obtíží. Mohou přispět k lepšímu zvládání vztahů, řešení konfliktů v rodině, nebo také v ulehčení od potíží se školní docházkou a studijními obtížemi.

Víte, k čemu slouží krizová centra a kdy se na ně obrátit?

Pečujte o duši svou i o duši svých blízkých

Významnou roli v péči o duševní zdraví hrajeme všichni – jak pro sebe, tak pro druhé. Duševní pohodu můžeme aktivně podpořit u našich partnerů a partnerek, kolegyň a kolegů v práci, přátel a známých, zkrátka u kohokoliv, na kom nám záleží. Duševní pohodu dětí mohou zase významně podpořit všímaví rodiče, vyučující, vedoucí kroužků nebo prarodiče. Buďme vůči svému okolí všímaví, řešme potíže včas a starejme se o svou duši tak, jak si to zaslouží.

Více o duševním zdraví dětí si přečtete zde.

Kam se obrátit?

Dlouhodobě mapujeme systém péče o duševní zdraví a připravujeme pro vás komplexní rozcestník služeb.

Ten naleznete zde.

Téma
Duševní hygiena a prevence Duševní obtíže Něco jiného Odborná pomoc
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Léto pro duši
26. 9. 2022

Léto pro duši

K tomu, abychom o naše duševní zdraví dobře pečovali, se potřebujeme věnovat aktivitám, které nás dobíjí, pomáhají nám uvolnit se, rozptýlit myšlenky a soustředit se pouze na daný moment. 

Léto nabízí ideální příležitosti, jak trávit čas s dětmi jinak, než v průběhu školního roku.

Část povinností odpadá, spousta aktivit se odehrává v přírodě. Jako dospělí můžeme udělat hodně pro jejich duševní zdraví, pokud je učíme tyto dovednosti rozvíjet.

Ať už jste rodič, babička, děda, starší sourozenec, kdokoliv z rodiny, učitel*ka nebo vedoucí z tábora, můžete do plánování prázdninových aktivit s dětmi zařadit chvilky relaxace, rozvíjení všímavosti vůči vnějšímu světu i vnitřním prožitkům. Učíme tím děti, že kromě fyzického zdraví máme pečovat také o to psychické, a že pro každodenní péči o duši někdy stačí i minutka. 

Děti lépe porozumí zadání, pokud se her budete účastnit společně s nimi. Nesnažte se o dokonalost provedení jednotlivých aktivit a užívejte si společné chvilky. U dechových cvičení a aktivit zaměřených na koncentraci a práci s tělem lze začít na 30 vteřinách a aktivity postupným opakováním prodloužit. 

Hry si můžete s dětmi přizpůsobit dle libosti. Aktivitami se můžete volně inspirovat, pracovní listy vytisknout a rozdat dětem, nebo z nich vybrat jenom některé v závislosti na věku dětí a okolnostech. Užijte si je také sami, mohou být zajímavým obohacením vašeho dne.

Pohodové léto plné všímavých chvilek přeje celý tým Nevypusť duši.

STÁHNĚTE SI PRACOVNÍ LIST NA ČERVENEC

STÁHNĚTE SI PRACOVNÍ LIST NA SRPEN

Téma
Duševní hygiena a prevence Něco jiného
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Průzkum T-Mobile a Nevypusť duši přináší dosud chybějící data o duševním zdraví dětí pohledem dospělých: Nedostatečná osvěta a mylná představa o dostupnosti odborné péče
26. 9. 2022

Průzkum T-Mobile a Nevypusť duši přináší dosud chybějící data o duševním zdraví dětí pohledem dospělých: Nedostatečná osvěta a mylná představa o dostupnosti odborné péče

Podceňování prvních příznaků, dlouhé čekací lhůty u odborníků, ale i stigmatizace duševních nemocí. Ačkoliv pro 91 % dospělých je duševní zdraví dětí přinejmenším stejně důležité jako fyzické, problémy s dětskou psychikou často v první fázi vůbec neřeší. Každý druhý rodič pak vidí jako nedostatečnou také osvětu ve společnosti. To vyplývá  z unikátního průzkumu, který se zaměřoval na postoj dospělých k péči o duševní zdraví dětí. 

Podívejte se na celý záznam prezentace výsledků výzkumu odborné veřejnosti spojený s diskusí s odborníky z pomáhajících profesí.

Prezentace výsledků KE STAŽENÍ

tisková zpráva KE STAŽENÍ

Průzkum realizovaly agentury g82 a Simply5 pro společnost T-Mobile a organizaci Nevypusť duši.

Téma
Něco jiného
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Podpora duševního zdraví v době válečného konfliktu
29. 4. 2022

Podpora duševního zdraví v době válečného konfliktu

Válečný konflikt na Ukrajině má dopad na psychiku všech z nás. Jde o závažný zásah do našich životů, protože musíme čelit situaci, na kterou nejsme připraveni. Vytvořili jsme proto tento materiál, který může být užitečný pro ty, kdo potřebují pomoc a utíkají před válkou a také pro ty, kteří pomoc sami nabízejí. Najdete v něm praktické informace, co můžete pro své duševní zdraví v této mimořádné situaci udělat, jak podpořit děti nebo ty, kdo truchlí, ale také, kam se můžete sami obrátit pro odbornou pomoc.

Воєнний конфлікт в Україні впливає на психіку кожного з нас, адже йдеться про серйозне втручання до нашого життя коли ми вимушено зустрічаємося з ситуацією, до якої ми абсолютно не підготовлені. Саме тому ми створили цей матеріал, який може бути корисним для тих, хто потребує допомоги, тікаючи від війни; а також для тих, хто сам допомагає. Тут ви знайдете корисну інформацію щодо того, як ви можете подбати про своє душевне здоров’я в цій надзвичайній ситуації; як підтримати дітей або тих, хто переживає горе; а також вказівки щодо того, куди ви можете звернутися за професійною допомогою.

Dokument dáváme volně k užití. Budeme rádi, pokud se dostane ke všem, komu může skutečně pomoci.

Děkujeme za jeho šíření. 

STÁHNOUT / DOWNLOAD

Téma
Duševní hygiena a prevence Něco jiného Pomoc a podpora
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Pomoc druhým a naše duševní zdraví
6. 3. 2022

Pomoc druhým a naše duševní zdraví

Opakovaně můžeme vidět, že tak jako při nástupu pandemie a po přírodní katastrofě na Moravě, se ve společnosti zvedla ohromná vlna solidarity i v návaznosti na situaci na Ukrajině. Všichni kolem pomáhají, zapojuje se naše rodina, kamarádi, sousedé, celá komunita. Nepochybujeme o tom, že pomáhání druhým má smysl a jako jednotlivci a společnost tak vyjadřujeme naši spoluúčast a to, že nejsme lhostejní vůči utrpení jiných lidí.

Každý z nás má jinou míru psychické odolnosti a s událostmi se vypořádává svým vlastním způsobem.

Každý ale na takovou mimořádnou událost reaguje odlišně. Zažívá různé emoce, vyrovnává se s nimi svým způsobem a potřebuje na to jiné množství času. Někdo situaci zpracuje dříve, jiný později, někdo potřebuje klid a ústraní, aby si uspořádal myšlenky a dal průchod svým emocím, další chce být naopak aktivní a v centru dění.

Konáním konkrétních skutků poukazujeme také na naše hodnoty, za které jsme ochotni se postavit. Vyjadřujeme nesouhlas s válečným konfliktem a víme, že tím, jak se zachováme nyní, ovlivňujeme svět, v jakém chceme žít a v jakém budou vyrůstat naše děti.

Dobrovolnické aktivity pomáhají nejen druhým, ale i nám samotným.

Poskytování pomoci je zároveň způsob, který nám všem pomáhá situaci zvládnout a ukotvit se v době, která s sebou přináší jistou míru nejistoty. Místo neustálého přemýšlení a zabývání se katastrofickými scénáři se tak věnujeme něčemu, co dává v danou chvíli smysl našemu životu.

Může se ale stát, že nemáme na nic sílu a chceme alespoň na chvíli před tím vším, co se děje, zavřít oči a nevylézt z postele, kde je bezpečí. Někdy propadáme beznaději, a máme tendence se stranit a izolovat od okolí.

U některých z nás se mohou objevit pocity viny z toho, že v tuto chvíli neděláme dost. Velká vlna solidarity viditelná v blízkém okolí, širší společnosti i médiích, na nás pak může působit jako tlak. Je přirozené, že se takové pocity mohou objevit. V náročných situacích je však důležité postupovat s ohledem na své vlastní psychické i fyzické síly.

Míra ochoty pomoci, forma jakou to uděláme i načasování, je pouze na nás.

Můžeme nabídnout pomoc, ale nemusíme všechno udělat hned.

Každý v takových situacích nakládá se svým časem jinak a je důležité si své síly pro pomoc rozložit, abychom je nevyčerpali během prvních dnů. Určitou formu pomoci je bezesporu potřeba poskytnout okamžitě (např. dobrovolnická a humanitární pomoc na hranicích). Existují ale i jiné její podoby, které budou třeba v průběhu dalších týdnů a měsíců – např. dlouhodobá finanční a administrativní podpora nebo pomoc lidem, kteří utíkají před válkou, se zapojením do společnosti.

Je v pořádku, pokud někdo z jakýchkoliv důvodů nepřispěl na žádnou sbírku. Jistě bude mít možnost zapojit se do pomoci i později, nebo jinak. Zároveň  je přirozené, že se v některých způsobech pomoci nemusíme cítit jistě a necítíme se například na účast na demonstraci. Záleží na každém z nás, zda a jakým způsobem se chceme do pomoci zapojit.

Možností pomoci je mnoho, můžeme udělat to, co je nám blízké a v čem se cítíme jistí.

Někdo rád nabídne materiální pomoc, odvoz, přispěje na sbírku finančně, nebo přinese oblečení či nakoupí potraviny. Další se může zúčastnit demonstrace či dobrovolně nabídnout své služby nad rámec svých běžných pracovních povinností – pomáhající profese, IT specialisté nebo učitelé, kteří ve třídách vedou hodiny zaměřené na práci s informacemi či mluví s dětmi o vztazích v kolektivu, respektu a toleranci vůči dětem z jiných zemí. Být oporou svým blízkým a vyslechnout jejich obavy je také forma pomoci.

Pokud se chcete zapojit, forem pomoci je spousta a je jen na vás, jaká je vám blízká a pro kterou se rozhodnete. Přehled, jakými způsoby je možné se zapojit, najdete na webových stránkách www.stojimezaukrajinou.cz.

Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem rozhodli pomáhat. Stejně tak ale respektujeme ty, kteří nemohou, nebo se necítí na to, se do pomoci více zapojit. Každý se teprve vyrovnáváme s nečekanou situací, která nás vytrhla z každodenní rutiny.

Nezapomínejme na své duševní zdraví

Ani v takto náročné době nezapomínejte na své duševní zdraví. Abychom byli schopni pomáhat druhým, musíme nejprve “nasadit kyslíkovou masku” sobě.

Nemusíme mít špatný pocit či výčitky, že se dál věnujeme oblíbeným činnostem, u kterých je nám dobře. Načerpat síly je potřeba.

Chodit do kina, sportovat, zajít si do kavárny nebo restaurace a věnovat se svým koníčkům. Odpočinek a načerpání fyzických i psychických sil potřebuje každý, a to i v takto mimořádné situaci, zvláště pak, pokud se rozhodne pomáhat.

Je třeba myslet i na čas, který věnujeme přijímání zpráv.

Je zřejmé, že současná situace je pro nás zcela novou zkušeností, která nás může zneklidňovat a my můžeme pociťovat strach a obavy. Snažíme se být ve spojení s okolním světem. Večer před usnutím a těsně po probuzení spousta z nás pročítá sociální sítě a aktualizuje informace ze zpravodajství. Tento čas  je ale vhodné limitovat.

Podívejte se na naše video o tom, jak přistupovat k velkému množství zpráv a alespoň na chvíli se odpojit od obrazovky.

Pokud cítíte, že je toho na vás moc, vyhledejte odbornou pomoc. To, že nejste přímo zasaženi situací na Ukrajině neznamená, že vás nemůže ovlivnit.

Svěřit se se vším, co vás trápí, můžete zde:

JSEM DOSPĚLÝ A POTŘEBUJI O VÁLCE MLUVIT S DÍTĚTEM

Situace není náročná jen pro nás dospělé, ale reagují na ní i děti, a to i ty v nejmladším věku. Mohou dostat strach, cítit úzkost a mít nejrůznější otázky. UNICEF připravil několik tipů, jak o těchto věcech s dětmi mluvit a být jim co největší oporou.
Podívat se můžete také na záznam vysílání „(Jak) mluvit s dětmi o válce?“ s Petrou Wünschovou, ředitelkou Centra LOCIKA, které se dlouhodobě zabývá duševním zdravím dětí a psychologem Petrem Pöthem.

Rozepsané kontakty z rozcestníku

Celý rozcestník s funkčními odkazy ke stažení v PDF najdete na tomto odkazu  

JSEM DOSPĚLÝ A POTŘEBUJI O VÁLCE MLUVIT S DÍTĚTEM:

JSEM UČITEL

SLUŽBY PRO RUSKÉ A UKRAJINSKÉ OBČANY

JAK KRIZI ZVLÁDNOUT CO NEJLÉPE

__________________

další odkazy

___________

Materiály z dílny Nevypusť duši, které vám mohou pomoci zvládat současnou situaci

Téma
Duševní hygiena a prevence Duševní obtíže Něco jiného Odborná pomoc Pomoc a podpora
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články

Osobní krizový plán
28. 2. 2021

Osobní krizový plán

Ve chvílích, kdy se nacházíme ve velkém stresu, nezvládáme studium, pracovní úkoly, běžné povinnosti, cítíme úzkost, obavy a duševní nepohodu, je nesmírně těžké hledat způsoby, jak z toho ven.

Počítání do 10? Rychlý krizový telefonát kamarádce? Vyběhout ven do přírody? Skvělé nápady, jen jak si na ně v danou chvíli vzpomenout…

V Nevypusť duši jsme pro vás dali dohromady řešení: najděte si klidnou chvilku pro sebe a vyplňte si svůj osobní krizový – můžete ho mít jen tajně pro sebe, vylepit si ho na viditelné místo a mít na očích, co vám pomáhá nebo nebo ho i sdílet se svými nejbližšími, aby i oni věděli, jak vám v těžkých chvílích mohou pomoci. Budete mít na jednom místě vlastní tipy na psychohygienu, seznam blízkých osob i užitečné kontakty.

Ať jste studenti, pracující, rodiče, nebo vykonáváte pomáhající profesi, pro každého je užitečné uvědomit si, kdy je toho na nás moc, a kde máme vlastní zdroje. Zamyslete se nad tím, co jsou věci, které vám v těžkých chvílích pomáhají, kde a při čem se cítíte v bezpečí a kam a na koho se můžete obrátit o podporu a pomoc. Jednoduché a intuitivní otázky ocení i děti.

Tip: Pracovní list k vyplnění může sloužit rodičům, učitelům či jiným dospělým jako inspirace pro vedení rozhovoru s dítětem v důvěrném prostředí.

Stáhnout si vlastní plán v dostatečném rozlišení můžete ZDE.

Kontakty na služby, na které se můžete obrátit v případě krize a/nebo psychických obtíží najdete ZDE.

 

Téma
Duševní hygiena a prevence Něco jiného Pomoc a podpora
Líbil se vám článek?
Pošlete ho dál
Facebook

Přečtěte si další zajímavé články